Útulek opuštěných soch na Vyšehradě

Pokud byste se někdy potřebovali zbavit nějaké sochy, zkuste ji udat na Vyšehradě. Právě vyšehradská pevnost se totiž stala neoficiálním útulkem pro opuštěné pražské sochy a sousoší. Můžete se o tom přesvědčit v následujícím přehledu, seřazeném podle toho, jakou vzdálenost musely jednotlivé sochy na Vyšehrad urazit.

 

5. Sv. Ludmila – 0,9 km

Socha české světice vznikla začátkem 18. století v dílně Michala Jana Josefa Brokoffa, a než doputovala na Vyšehrad, stávala ve Společenské zahradě Na Slupi. Snad v souvislosti s budováním nových skleníků se zahrada domluvila s tehdejším proboštem Václavem Štulcem o přemístění sochy na Vyšehrad. Štulc nechal v roce 1880 pro sv. Ludmilu vystavět malou kapličku v rohu vyšehradského hřbitova před bazilikou sv. Petra a Pavla.

Sv. Ludmila v rohu vyšehradského hřbitova.

4. Myslbekova sousoší – 1,1 km

Čtveřice sousoší od Josefa Václava Myslbeka se na Vyšehrad dokonale hodí. Kde jinde by výjevy z českého bájesloví vynikly lépe než zde? Autor je přitom koncem 19. století tesal pro účely Palackého mostu – dvě sousoší pro smíchovskou a dvě pro podskalskou stranu. O přestěhování na Vyšehrad se rozhodlo po druhé světové válce, během které byl most včetně sochařské výzdoby poškozen náletem. Přemysl s Libuší, Slavojem, Zábojem, Ctiradem, Šárkou a Lumírem se přestěhovali na místo uvolněné vyhořelou barokní zbrojnicí, kde spočívají dodnes.

Palackého most s Myslbekovými sousošími.

3. Sv. Václav – 2,0 km

Prapůvodní Václav z Václaváku se Prahou povozil i na kamenném koni. V roce 1680 ho vytesal Jan Bendl na zakázku pro pražský magistrát. Socha pak byla součástí barokní kašny uprostřed Koňského trhu. Během stavebních úprav náměstí okolo roku 1825 si sv. Václav na čas odskočil o pár set metrů dál před Jindřišskou věž, ale zanedlouho se vrátil zpátky na Koňský trh. Tentokrát ale o něco níž a na vlastní podstavec. Zde byl sv. Václav mimo jiné svědkem slavné mše v revolučním roce 1848.

Bendlův sv. Václav na Koňském trhu a před Jindřišskou věží.
Bendlův sv. Václav uprostřed Koňského trhu (rytina Josefa Carmina z roku 1785) a před Jindřišskou věží (lept Vincence Morstadta z roku 1825). Převzato z bakalářské práce Anny Sochorové z roku 2007.

Řada Pražanů Bendlově soše vyčítala, že zachycuje sv. Václava na obtloustlém koni s krátkýma nohama. Tehdejší doba si žádala monumentálnější díla, a proto byl pomník pro nedostatečnou reprezentativnost roku 1879 odstraněn. Chvíli si odpočinul v depozitáři Na Františku, ale nakonec našel azyl v nově vybudovaném vyšehradském parku, dnešních Štulcových sadech.

Sv. Václav po přemístění do vyšehradského parku na pohlednicích Karla Bellmanna a Zikmunda Reacha z přelomu století.

2. Sv. Šebestián – 2,2 km

Původně socha zdobila fasádu starobylého domu U Harantů na bývalém Vaječném trhu v Rytířské ulici. Když v roce 1893 dům bourali, aby na jeho místě mohla vyrůst Staroměstská tržnice, ujal se sv. Šebestiána vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a umístil ho do výklenku západní hradební zdi. Autor sochy zůstává neznámý, třebaže Popelka Biliánová spekulovala, zda by nemohlo jít o dílo Jana Bendla, který bydlel v sousedství původního místa výskytu sochy.

Sv. Šebestián v průčelí domu u Harantů a na svém současném vyšehradském stanovišti.
Sv. Šebestián v průčelí domu U Harantů a na svém současném vyšehradském stanovišti.

1. Sochy z Karlova mostu v Gorlici – 2,5 km

Dozajista nejhodnotnější sochařská díla se na Vyšehradě nacházejí v mírném utajení, totiž přímo v nitru hradeb. Kasematy vedoucí z Cihelné brány ústí do podzemního sálu Gorlice, který v současnosti slouží jako lapidárium. Protože zde panuje relativně stabilní klima, bylo sem převezeno šest originálních barokních soch z Karlova mostu. Například sv. Ludmila s malým Václavem od Matyáše Bernarda Brauna nebo sv. Vojtěch z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.

Braunova sv. Ludmila s malým Václavem a Brokoffův sv. Vojtěch. (Rytiny z knihy Die berühmte Prager Karls-Brücke und ihre Statuen, 1846)