Vyšehrad očima kubisty Hofmana

Jak by bývala vypadala radikální kubistická přestavba Vyšehradu? Seznamte se s architektonickými plány Vlastislava Hofmana z roku 1914.

 

Možná to bude znít trochu nadneseně, ale Vyšehrad se před sto lety stal jakýmsi prubířským kamenem české architektonické avantgardy. Právě zde se tvořily, tříbily a zatracovaly myšlenkové postupy, ze kterých vzešla česká specialita – architektonický kubismus.

 

Na Vyšehradě se stavebně realizoval především Josef Chochol. Troškou do mlýna přispěl také Emil Králíček a Matěj Blecha. Zcela ve stínu pak zůstal jejich souputník Vlastislav Hofman, kterému nebylo dopřáno své vyšehradské plány uskutečnit. A je tomu tak dobře! Hofman se totiž podepsal pod návrh, který by kompletně změnil tvář vyšehradské pevnosti.

Vlastislav Hofman - kubistická zástavba Vyšehradu
Hofmanův projekt přestavby vyšehradské pevnosti při pohledu ze Smíchova.

K tomu je však potřeba přiblížit dobový kontext. V roce 1910 přešlo vlastnictví pevnosti z vojenského eráru na pražský magistrát a spřádaly se plány, co bude s místem dál. Postavit zde činžáky podobně jako v Podskalí? Proměnit pevnost ve velký park? Nebo vyzdvihnout jeho historický význam nějakým národním monumentem?

 

Pražský magistrát byl tou dobou pod vlivem mocné stavební lobby, která bezhlavě ničila jednu pražskou památku za druhou. Její protiváhou se stal začátkem století Klub za starou Prahu – spolek, který hájil historické hodnoty před nenažraností developerů. Možná trošku překvapivě do klubu vstoupili také mladí představitelé architektonické avantgardy – Chochol, Janák a Hofman.

Vlastislav Hofman - kubistická zástavba Vyšehradu
Fotografie Hofmanova architektonického modelu, kterému vévodí socha Libuše nad nově vybudovaným schodištěm.

A právě Chochol nese velkou zásluhu na tom, že Vyšehrad dodnes přečkal bez výraznějších stavebních zásahů. Ve svém eseji „Na obranu Vyšehradu“ vyjmenoval pádné argumenty proti zástavbě. Hlavní hodnotu spatřoval v působivosti legendární skály a vysokých hradeb, jež by necitlivá výstavba mohla zásadně narušit.

 

Vlastislav Hofman mezitím Klub za starou Prahu opustil a stal se zaměstnancem stavebního úřadu města Prahy. A jedním z jeho prvních zadání bylo vypracování návrhu na zastavění Vyšehradu. Vycházel přitom ze starších plánů od Antonína Engela, které vznikly roku 1906. Už tehdy totiž proběhla architektonická soutěž na budoucí úpravu Vyšehradu, ve které Engelův návrh obsadil druhé místo.

Vlastislav Hofman - kubistická zástavba Vyšehradu
Perspektivní průhled náměstím uprostřed plánované obytné zástavby Vyšehradu.

Hofman návrh v letech 1914-15 dopracoval a uplatnil v něm radikálnější kubistické tvarosloví, podobné například Chocholově vile u železničního mostu. Zachoval myšlenku velkorysého schodiště, vedoucího z Výtoně na baštu Kulatinu. To do jisté míry kopírovalo středověkou vyšehradskou cestu, kudy se ubíral korunovační průvod Karla IV. U Engela i Hofmana bylo navíc schodiště zakončené monumentální sochou Libuše, která měla z Vyšehradu věštit slávu Praze.

 

Především však oběma návrhům vévodila velice hmotná veřejná budova na místě bývalého královského paláce. Tato nová dominanta v původním Engelově podání dokonce převyšovala věže chrámu sv. Petra a Pavla. Hofman ji ve svých plánech výrazně snížil a zamýšlel budovu využít jako zemské muzeum.

Vlastislav Hofman - kubistická zástavba Vyšehradu
Pohled do míst bývalého vyšehradského hradiště, kde měla vyrůst budova zemského muzea a kam bylo plánované rozšíření hřbitova.

Kromě toho Hofmanův návrh zahrnoval ještě rozšíření vyšehradského hřbitova na úkor barokní zbrojnice a částečnou zástavbu pevnosti a podhradí kubizujícími vilami. Je patrné, že Hofman hledal nejvhodnější možný kompromis mezi požadavky magistrátu a Klubu za starou Prahu. Skloubit dva zdánlivé protiklady se však ukázalo jako krajně obtížné.

 

Jak kdysi napsala Popelka Bilánová: „Vyšehrad jest mohylou slávy naší i samobytnosti. (…) Bavoři mají svou Walhalu a Londýn Westminster, Řím i Paříž svůj Pantheon, Poláci svůj Wawel posvátný; náš Vyšehrad se může státi v ohledu tom vzácnou perlou.“ Zatímco Popelka však v této souvislosti volala po zalesnění Vyšehradu, Hofman se pokusil vzdát hold české historii pomocí architektonických forem. V Hofmanově podání by se ovšem mýtická vyšehradská skála pod tíhou architektury smrskla na minimum a zcela přišla o své někdejší genius loci. To se částečně vytratilo už proražením tunelu a zejména přístavbou historizujícího cimbuří na obou jeho koncích.

Vlastislav Hofman - monografie
Hofmanova knižní monografie od autorů Nešlehové, Hilmera a Šváchy. Vydala Společnost Vlastislava Hofmana v roce 2004.

Nakonec tedy lze považovat za štěstí, že Hofmanův návrh skončil pouze v šuplíku. Respektive v knize. Při psaní tohoto textu jsem totiž vycházel z výtečné Hofmanovy monografie, která vyšla v roce 2004. Architektonickou kapitolu měl na starosti Rostislav Švácha, který zasvěceně popsal i další Hofmanovy projekty – realizované i nerealizované. Pokud byste měli o knihu zájem, na stránce www.vlastislavhofman.cz naleznete, kde je možné ji zakoupit.