Architektonická úprava tunelu Vyšehradského a okolí téhož

Jakkoliv považuji Vyšehradský tunel za chvályhodné inženýrské dílo našich předků, dodnes se nemohu zcela smířit s jeho architektonickým pojetím. Úprava obou portálů, opatřených historizujícím cimbuřím, dle mého názoru ubírá z působivosti vyšehradské skály. Mýtickému geologickému útvaru by lépe slušela střídmější podoba. Svůj pohled na věc jsem nicméně korigoval po přečtení následujícího textu od architekta Františka Velicha, který vyšel roku 1906 v časopise Architektonický obzor. Objasňuje důvody vedoucí ke zvolenému řešení. Proto celý článek publikuji v nezměněné podobě.

Prokopáním skály Vyšehradské a zřízením nové spojovací silnice mezi Prahou a Podolem oživeno bylo pobřeží Vltavské pod věkopamátným sídlem Libušiným novým netušeným obrazem. Vzhledem ku starým tradicím vztahujícím se k tomu místu, jakož i vzhledem k mohutné skále s troskami, zvolena pro hlavní průčelí portálu, ku Praze obráceného, jednoduchá úprava v duchu těžké doby románské. Průčelní zeď, šikmo proti nové silnici založená s otvorem tunelu a cimbuřím připomíná vjezd hradní. Na konsolách obloučkovou římsou sepjatých vyloženo jest cimbuří, které jest uprostřed zvýšeno, nese tu znak města Prahy a slouží co attika ku zachycení povrchních, zvětralých vrstev břidlové skály, dešťové a sněhové vody, jakož i padajících úlomků se skály nad portálem. – Pravé křídlo tohoto portálu, kulaté věžovité formy, slouží k uzavření a podepření průčelní zdi s attikou na straně západní a v něm umístěny též schody pro přístup za attiku. – Levým křídlem sevřeno průčelí na straně východní, zachycena a zakryta jím prokopaná část skály na této straně a zabráněno jím sesouvání povrchních vrstev břidlových a úlomků. Na tomto křídle umístěna jest pamětní deska z polévaných dlaždic s bronzovým písmem, růžicemi a nápisem: Zbudovala obec Pražská L. P. MCMIV.

Na straně Podolské, kde prostupuje tunel skálou příkře dolů zabíhající, nebyl původně projektován portál a myšlena tu dekorace toliko rostlinná. Ježto však později shledáno bylo, že zdánlivě celistvá skála přece jen v hořeních partiích se drolí a spadávající kaménky ohrožovaly by bezpečnost osob tunelem procházejících, bylo přikročeno ku zřízení ochranné galerie na mohutných, silně vyložených konsolách z bétonu se železnou kostrou. Galerie jižního portálu pne se se skály na straně východní a zařezává se do věžovitého výstavku na straně západní.

Motiv této obloučkové galerie na konsolách odpovídá obloučkové římse portálu na straně severní s tím rozdílem, že bétonová massa jižní galerie opatřena hrubou stříkanou cementovou omítkou.

Výstavek věžovitý na této straně tvoří oporu pro převislou skálu pod výše položenými troskami a vyplňuje kout mezi křídlem opěrné zdi pobřežní a mezi vlastním tunelem.

Pobřežní opěrná zeď silnice Podolské připojuje se ku skále vyvýšeným křídlem prolomeným trojicí románských oken. Jednotvárnost dlouhé opěrné zdi silniční přerušena tu výhodně několika mohutnými risality s parapety na konsolách vyloženými a mimo to přerušena plocha zdi výpustěmi pro dešťovou vodu na způsob střílen zřízenými.

Risality nesměly býti při hladině vodní mnoho vyloženy, aby nepřekážely volnému odtoku troucích se ledů a nezachycovaly plující předměty podél břehů.

Veškeré zdivo portálů, křídel a věžovitých přístavků na obou stranách provedeno právě tak, jako zdi pobřežní ve zdivu cyklopském ze žulových balvanů.

Konsoly severního portálu, oblouky z těchto se vyvinující, zdivo attiky, krycí desky veškerého cimbuří, orámování trojdílného okna provedeny jsou z hořického pískovce.

Otevřením nové komunikace objevila se též potřeba zříditi novou úřadovnu potravní daně a přístřešek pro výběrčí mýta. Za tím účelem adaptován bývalý domek professora Dr. Jana Krejčího, který vystupoval přes regulační čáru a byl podlahou přízemku hluboko pod rovinou nynější nasypané silnice. Část domu přes regulační čáru vyčnívající byla odbourána a přízemek téhož zasypán; zbývající hoření patro upraveno pro úřadovny potravní daně a pro výběrnu mýta. Úprava domku provedena moderně v duchu romanasujícím, odpovídajícím průčelí tunelu.

Ježto dala se očekávati čilá frekvence na této silnici, bylo nezbytně nutno postarati se též o veřejný záchodek. Tento zřízen u východního křídla severního portálu a obsahuje pissoir s klosetem pro muže a kloset s toiletou se zvláštním vchodem pro ženy. Ku dosažení ladného spojitého celku mezi severním portálem a výběrčím domkem, jakož i aby ohraničena byla pata stráně před tunelem, provedena byla nízká spojovací zídka od záchodku před východním křídlem severního portálu až k budově výběrčího domku. Střed této spojovací zídky zvýšen a ozdoben pamětní deskou prof. J. Krejčího, který místa tato obýval a který první vyslovil myšlenku, že by bylo možno skálu Vyšehradskou proraziti, za účelem kommunikačním, tunelem.

Deska tato zhotovena z polévaných dlaždic a ozdobena bronzovým medailonem s hlavou prof. J. Krejčího a s festonem, vyznačujícím zkameněliny různých tvarů geologických.

Celek držen nízce, v široké rozloze, aby mohutnost našeho Vyšehradu ještě více vynikla. Jak z uvedeného patrno, vyvinula se architektura celku, jakož i jednotlivých detailů účelně, na základě konstruktivním, dle místních potřeb a poměrů, nikoliv bez vnitřní nálady, vyplývající z ústního podání o posvátném Vyšehradě.

Návrh veškerých prací inženýrských, spojených se stavbou a konstrukcí tunelu, pobřežních zdí a silnice do Podola vypracoval stav. rada Jos. Dvořák, úpravu architektonickou navrhl arch. František Velich.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!