Tajemný dům u Vyšehradského tunelu

Přízemní domek těsně vedle Vyšehradského tunelu ukrývá mnohá tajemství. Třeba podzemní jeskyni, vytesanou do vyšehradské skály.

 

Už jen těžko si lze představit, jak kdysi vypadalo vyšehradské podhradí na vltavském břehu. Proražením tunelu do Podolí počátkem 20. století se totiž zdejší ráz trvale změnil. Byl zbourán malý přívoznický domek i patrová budova takzvané Hrnčířské stráže, která překážela výstavbě nové pobřežní silnice.

Okolí vyšehradského přívozu kolem roku 1874. Zcela vlevo stojí tzv. Hrnčířská stráž, dále dům č. 44 a převoznický domek.

Stejný osud měl tenkrát potkat ještě třetí budovu – dům č. 44, ve kterém žil známý český geolog Jan Krejčí. Nakonec však inženýři stavbu ušetřili a částečně zapracovali do zvýšeného nábřeží. Původně jednopatrová budova se tak dnes jeví jako přízemní.

 

Kdy přesně dům ve vyšehradském podhradí vyrostl, mi není známo. Je ovšem jisté, že patřil ke kanovnickým rezidencím, kam se vyšehradští duchovní uchylovali, když nahoře na skále nebylo bezpečno. Přečkali tu například Třicetiletou válku.

Pohled z hradeb k úpatí vyšehradské skály. Dům č. 44 se na obrázku nachází zcela nejníž.

Spisovatelka Popelka Biliánová klade historii domu dokonce až do doby Václava IV., který sem prý chodíval na víno. Pod domem se totiž zachovalo skalní sklepení, ve kterém se držela stálá teplota kolem 14 stupňů. Ke skladování ledu se tedy jeskyně nehodila a nejspíš tu bylo uchováváno víno z kapitulních vinic.

 

Jeskyně prý byla tak stará, že se na stěnách vytvořily krápníky, později otlučené. Stejně tak se do dnešních dnů nezachovala ani studánka pramenité vody, která v podzemí vyvěrala. Nicméně jeskyně sama existuje dodnes. A je pravděpodobně jediným podzemním prostorem na vyšehradském podhradí, který je přístupný. Přitom podobné jeskyně a chodby bývaly součástí většiny domů v okolí. Dnes jsou zavalené či zazděné a teprve čekají na důkladný průzkum.

Během stavby Vyšehradského tunelu se část domu č. 44 schovala pod úroveň silnice a bylo nutné prorazit dveře o patro výš.

V druhé polovině 19. století se v domku č. 44 usídlil zakladatel české geologie Dr. Jan Krejčí, který tu žil až do své smrti v roce 1887. Jeho památku v těch místech připomínala pamětní deska, která se před dvaceti lety přesunula na hradební zeď nad vyšehradským schodištěm.

 

Začátkem 20. století v domě několik let sídlila kancelář pro výstavbu tunelu. A když bylo dílo hotovo, pro změnu se sem nastěhoval úřad potravní daně a mýtnice. Za průchod či průjezd tunelem se totiž platilo mýto stejně jako na pražských mostech.

Pamětní deska, připomínající Dr. Jana Krejčího, na svém původním místě u Vyšehradského tunelu. Vedle pak stojí nově vybudovaný přístřešek pro výběrčího mýta.

V posledních letech se dům zdá mírně zakletý. Vystřídalo se v něm několik různých nájemců, kteří zde provozovali galerii, vinárnu, kavárnu nebo noční klub. Žádné světské radovánky tu ale dlouho nevydržely. Můžete se pokusit tohle prokletí zlomit. Dům je aktuálně na prodej za 25 milionů korun.