Muž, který zvedal poklopy

O tom, jak tenká je hranice mezi uměním a všední realitou, vás přesvědčí fotografická série z konce devadesátých let. Autorem je neznámý zaměstnanec Pražských vodovodů a kanalizací.

 

Náhoda tomu chtěla, že jsem se stal majitelem několika vypálených cédéček s fotografiemi pražského podzemí. Dokumentují stav různých kolektorů nebo vodovodních řadů na konci devadesátých let. V jedné složce jsem mimo jiné objevil naskenované průvodní listy různých vodovodních šachet na území Prahy 2, které vznikly při pravidelné revizi.

Muž, který zvedal poklopy
Muž, který zvedal poklopy v Pařížské třídě, na Karlově náměstí a v Benešovské ulici na Vinohradech. (17.–19. března 1998)

Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by člověk neznal dílo akčního umělce Jiřího Kovandy ze sedmdesátých let. Kovanda si totiž o svých tehdejších performancích vedl pečlivé záznamy, mající podobu jakýchsi katalogových listů nebo vyplněných formulářů – na stroji vepište místo a čas, přiložte dvě fotografie a uchovejte pro pozdější použití… V podstatě tentýž systém, jaký nezávisle na Kovandovi vyvinuli i pražští vodohospodáři.

 

Každá vodovodní šachta získala díky nim svou vlastní kartu s dvojicí fotek. Na jedné z nich vždy starší muž v montérkách zvedá kovový poklop, aby jeho kolega mohl vyfotit, kde přesně se šachta nachází. Ojedinělá vizáž hlavního protagonisty mě přivedla na myšlenku, zda se náhodou nejedná o promyšlenou uměleckou akci v duchu Kovandy, Knížáka nebo Ambroze.

Jiří Kovanda
Vlevo autorský záznam staroměstské performance Jiřího Kovandy ze sbírky newyorského MoMA. Vpravo muž, který zvedal poklopy, na průvodním listu vodovodní šachty z archivu PVK.

Performer se sice zdařile maskuje za zaměstnance PVK. Ale jeho bělostná hříva a bohatý plnovous prozrazují, že ve skutečnosti ztělesňuje antického vládce podsvětí. Coby bájný Hádés pak putuje od poklopu ku poklopu, aby dal kolemjdoucím smrtelníkům nahlédnout do hlubin pekelných. Výběr míst neponechal autor náhodě, ale plně ho podřídil svému záměru. Tím je kritika společenských neřádů, jako je nestřídmost, zbrklost nebo modloslužebnictví. Proto ho můžeme nalézt v Pařížské třídě, před kostelem sv. Mikuláše anebo za plného provozu v Resslově ulici.

Muž, který zvedal poklopy
Muž, který zvedal poklopy ve Francouzské, Šafaříkově a Washingtonově ulici. (17.–19. března 1998)

Jistě namítnete, že se správně vymyšlenou legendou lze za umění považovat téměř cokoliv. V tomto případě mi ale paralely přišly natolik nápadné, že jsem neodolal a musel se o nález podělit.