Architektonická úprava tunelu Vyšehradského a okolí téhož

Jakkoliv považuji Vyšehradský tunel za chvályhodné inženýrské dílo našich předků, dodnes se nemohu zcela smířit s jeho architektonickým pojetím. Úprava obou portálů, opatřených historizujícím cimbuřím, dle mého názoru ubírá z působivosti vyšehradské skály. Mýtickému geologickému útvaru by lépe slušela střídmější podoba. Svůj pohled na věc jsem nicméně korigoval po přečtení následujícího textu od architekta Františka Velicha, který vyšel roku 1906 v časopise Architektonický obzor. Objasňuje důvody vedoucí ke zvolenému řešení. Proto celý článek publikuji v nezměněné podobě.

Prokopáním skály Vyšehradské a zřízením nové spojovací silnice mezi Prahou a Podolem oživeno bylo pobřeží Vltavské pod věkopamátným sídlem Libušiným novým netušeným obrazem. Vzhledem ku starým tradicím vztahujícím se k tomu místu, jakož i vzhledem k mohutné skále s troskami, zvolena pro hlavní průčelí portálu, ku Praze obráceného, jednoduchá úprava v duchu těžké doby románské. Průčelní zeď, šikmo proti nové silnici založená s otvorem tunelu a cimbuřím připomíná vjezd hradní. Na konsolách obloučkovou římsou sepjatých vyloženo jest cimbuří, které jest uprostřed zvýšeno, nese tu znak města Prahy a slouží co attika ku zachycení povrchních, zvětralých vrstev břidlové skály, dešťové a sněhové vody, jakož i padajících úlomků se skály nad portálem. – Pravé křídlo tohoto portálu, kulaté věžovité formy, slouží k uzavření a podepření průčelní zdi s attikou na straně západní a v něm umístěny též schody pro přístup za attiku. – Levým křídlem sevřeno průčelí na straně východní, zachycena a zakryta jím prokopaná část skály na této straně a zabráněno jím sesouvání povrchních vrstev břidlových a úlomků. Na tomto křídle umístěna jest pamětní deska z polévaných dlaždic s bronzovým písmem, růžicemi a nápisem: Zbudovala obec Pražská L. P. MCMIV.

Na straně Podolské, kde prostupuje tunel skálou příkře dolů zabíhající, nebyl původně projektován portál a myšlena tu dekorace toliko rostlinná. Ježto však později shledáno bylo, že zdánlivě celistvá skála přece jen v hořeních partiích se drolí a spadávající kaménky ohrožovaly by bezpečnost osob tunelem procházejících, bylo přikročeno ku zřízení ochranné galerie na mohutných, silně vyložených konsolách z bétonu se železnou kostrou. Galerie jižního portálu pne se se skály na straně východní a zařezává se do věžovitého výstavku na straně západní.

Motiv této obloučkové galerie na konsolách odpovídá obloučkové římse portálu na straně severní s tím rozdílem, že bétonová massa jižní galerie opatřena hrubou stříkanou cementovou omítkou.

Výstavek věžovitý na této straně tvoří oporu pro převislou skálu pod výše položenými troskami a vyplňuje kout mezi křídlem opěrné zdi pobřežní a mezi vlastním tunelem.

Pobřežní opěrná zeď silnice Podolské připojuje se ku skále vyvýšeným křídlem prolomeným trojicí románských oken. Jednotvárnost dlouhé opěrné zdi silniční přerušena tu výhodně několika mohutnými risality s parapety na konsolách vyloženými a mimo to přerušena plocha zdi výpustěmi pro dešťovou vodu na způsob střílen zřízenými.

Risality nesměly býti při hladině vodní mnoho vyloženy, aby nepřekážely volnému odtoku troucích se ledů a nezachycovaly plující předměty podél břehů.

Veškeré zdivo portálů, křídel a věžovitých přístavků na obou stranách provedeno právě tak, jako zdi pobřežní ve zdivu cyklopském ze žulových balvanů.

Konsoly severního portálu, oblouky z těchto se vyvinující, zdivo attiky, krycí desky veškerého cimbuří, orámování trojdílného okna provedeny jsou z hořického pískovce.

Otevřením nové komunikace objevila se též potřeba zříditi novou úřadovnu potravní daně a přístřešek pro výběrčí mýta. Za tím účelem adaptován bývalý domek professora Dr. Jana Krejčího, který vystupoval přes regulační čáru a byl podlahou přízemku hluboko pod rovinou nynější nasypané silnice. Část domu přes regulační čáru vyčnívající byla odbourána a přízemek téhož zasypán; zbývající hoření patro upraveno pro úřadovny potravní daně a pro výběrnu mýta. Úprava domku provedena moderně v duchu romanasujícím, odpovídajícím průčelí tunelu.

Ježto dala se očekávati čilá frekvence na této silnici, bylo nezbytně nutno postarati se též o veřejný záchodek. Tento zřízen u východního křídla severního portálu a obsahuje pissoir s klosetem pro muže a kloset s toiletou se zvláštním vchodem pro ženy. Ku dosažení ladného spojitého celku mezi severním portálem a výběrčím domkem, jakož i aby ohraničena byla pata stráně před tunelem, provedena byla nízká spojovací zídka od záchodku před východním křídlem severního portálu až k budově výběrčího domku. Střed této spojovací zídky zvýšen a ozdoben pamětní deskou prof. J. Krejčího, který místa tato obýval a který první vyslovil myšlenku, že by bylo možno skálu Vyšehradskou proraziti, za účelem kommunikačním, tunelem.

Deska tato zhotovena z polévaných dlaždic a ozdobena bronzovým medailonem s hlavou prof. J. Krejčího a s festonem, vyznačujícím zkameněliny různých tvarů geologických.

Celek držen nízce, v široké rozloze, aby mohutnost našeho Vyšehradu ještě více vynikla. Jak z uvedeného patrno, vyvinula se architektura celku, jakož i jednotlivých detailů účelně, na základě konstruktivním, dle místních potřeb a poměrů, nikoliv bez vnitřní nálady, vyplývající z ústního podání o posvátném Vyšehradě.

Návrh veškerých prací inženýrských, spojených se stavbou a konstrukcí tunelu, pobřežních zdí a silnice do Podola vypracoval stav. rada Jos. Dvořák, úpravu architektonickou navrhl arch. František Velich.

O okolnostech vzniku Vyšehradského tunelu, jehož první plány sahají až do roku 1869, jsem napsal samostatný zevrubný text, který je dostupný na tomto odkazu.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!