Kde se vzal vyšehradský labyrint?

Ve chvílích, kdy na Vyšehradě utichne všechen ruch a odjedou zaparkovaná auta, vyjeví se jedna novodobá kuriozita – kopie labyrintu v Chartres.

 

Pravidelní návštěvníci zajisté vědí, o čem je řeč. Labyrint je namalovaný bílou barvou na vyasfaltovaném parkovišti mezi Starým a Novým proboštstvím. Kompletně odkrytý tak bývá jen málokdy. Po jeho obvodu se pak nachází série nápisů, která dokumentuje jeho vznik a vývoj.

 

Dá-li se nápisům věřit, pak za datum vzniku lze považovat rok 1997. Poznámka autora zdůvdodňuje, že se tak stalo u příležitosti osmistého výročí vzniku katedrály v Chartres. To je však mírná nepřesnost. Chlouba francouzské gotiky se podle dostupných pramenů začala stavět už roku 1194. K jejímu dokončení a slavnostnímu vysvěcení pak došlo až roku 1260. Labyrint na podlaze katedrály vznikl pravděpodobně začátkem třináctého století.

Labyrint v Chartres
Nákres labyrintu v Chartres. (Wikimedia Commons)

Co bylo smyslem labyrintu? Měl symbolizovat pouť do Jeruzaléma, kterou vykonávali kajícníci za své hříchy. V katedrále se tato pouť smrskla na necelých 300 metrů v podobě soustředných kruhů, vedoucích do středu labyrintu. Kajícník tudíž musel zptyovat svědomí o dost rychleji. Podobných labyrintů lze dodnes najít ve francouzských či italských katedrálách celou řádku. Namátkou v Amiens nebo v Remeši.

 

Ale zpátky na Vyšehrad. Zdejší labyrint byl vytvořen svépomocí jen s pomocí bílé barvy. Od svého vzniku tak svádí neúprosný souboj s deštěm a pneumatikami parkujících aut. Leč jednou za čas se objeví nějaká dobrá duše, která blednoucí obrys obtáhne. Podle záznamů došlo dosud k šesti opravám, naposledy v roce 2013. Mám pro tenhle živelný zásah do veřejného prostoru pochopení. Už vzhledem k bezprostřednímu sousedství mateřské školy.

Labyrint na Vyšehradě
Vyšehradský labyrint na snímku z družice. (Foto Google Maps)

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že nejspíš nejde o první vyšehradský labyrint. Popelka Biliánová se v jednom starém textu zmiňuje o zahradním bludišti, které prý bývalo v hradebním příkopu před branou Špičkou a sloužilo k pobavení důstojnictva. Odkud Popelka tuto informaci čerpala, se mi ale dosud nepodařilo zjistit. Proto ji, prosím, berte bez záruky.

 


LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!
QR platba Vyšehradskej.cz