Vyšehradský krkavec Boris aneb nefalšovaný ptačí intelektuál

Jedním z prominentních obyvatel Vyšehradu je Boris. Narodil se v Rusku, letos mu bylo osmnáct a je to krkavec.

 

Pravidelným návštěvníkům Vyšehradu jistě netřeba představovat voliéru, která se nachází na začátku Štulcových sadů. Tvoří součást bývalého hospodářského dvora naproti budově nového děkanství. Dnes v komplexu menších staveb bydlí několik nájemníků, sídlí tu policejní strážnice a před časem tu fungovala také restaurace.

 

Krkavec ve voliéře však poutá ze všech zdejších atrakcí největší pozornost. Přes tvrzené sklo zvědavě okukuje návštěvníky a občas předvede nějaký rozverný kousek. Napadlo mě dozvědět se o něm víc, a tak jsem se vydal dovnitř dvora. Už po pár krocích si mě všiml jeden ze strážníků a chtěl mě vykázat z pozemku. Vida však můj ornitologický zájem, pokynul mi, ať zazvoním na protější dveře se jmenovkou Pincovi.

Vyšehradský krkavec Boris
Boris za sklem své voliéry, opatřené nalepovacím kamarádem.

Jak vyzvání pták?

Přišla mi otevřít mladá žena, a když jsem rozptýlil její počáteční nedůvěru, ochotně se rozhovořila. Krkavci se říká Boura, je mu osmnáct let a patří jejímu tchánovi, který mi o něm určitě rád poví víc. Oním tchánem není nikdo jiný než Zdeněk Pinc, toho času proděkan Fakulty humanitních studií UK. Poslal jsem mu zvídavý e-mail, ale odpověď mi bohužel nedorazila. To však vůbec nevadí, protože mezitím se mi podařilo najít jiný báječný zdroj informací. Syn Zdeňka Pince František totiž o krkavci napsal v roce 2006 bakalářskou práci s názvem Případ Boris. Vedoucím práce byl populární český biolog Stanislav Komárek.

 

Na Vyšehrad se Boris přistěhoval na jaře roku 2000. Zdeněk Pinc ho dostal darem od svých přátel, když krkavci bylo sotva čtrnáct dnů. Už od počátku se počítalo s tím, že bude podroben pozorování v Laboratoři mezidruhové komunikace. V ní se Fakulta humanitních studií snažila navázat na zahraniční výzkumy, zjišťující, do jaké míry ptáci rozumějí významu naučených slov.

 

Bakalářská práce hovoří o tom, že Boris v průběhu let ovládl zhruba sedm slov, která umí vyslovovat různými hlasy členů rodiny Pincových. Kromě toho dokáže věrně napodobit psí štěkot nebo vyzvánění telefonu. Jeho bystrá inteligence se však neomezuje pouze na verbální projevy. František Pinc zaznamenal několik situací, kdy Boris prokazatelně používal různé nástroje, aby dosáhl kýženého výsledku. Mezi tyto nástroje lze s trochou nadsázky přiřadit také Pincových psa.

Pes, nejlepší přítel krkavce

Krkavec si rád dělá zásoby jídla na horší časy. Bohužel nemá příliš dobrou paměť ani čich, takže i v relativně malé voliéře mu dělá problémy najít své skrýše. Proto občas k sobě do klece naláká psa, který tlející maso neomylně vyčmuchá. Jakmile k tomu dojde, Boris psa štípne zobákem do ocasu a vyžene ho z voliéry. Jindy zas Boris několik týdnů potají prokousával pletivo klece, dokud v něm neudělal otvor. Netoužil však utéct, jen chtěl mít možnost občas zlomyslně klovnout psa, který se přiblížil kleci.

 

Podle lidských měřítek dosáhl Boris letos plnoletosti. Zatímco ve volné přírodě se krkavci dožívají zpravidla deseti až šestnácti let, ze zajetí je znám i případ, kdy se krkavec dožil až 69 let. V takovém případě by měl Boura před sebou ještě celé půlstoletí. Přejme mu ho!