Praze vládnou potkani

Každý Pražan si živí v podzemí města několik potkanů. Současné oficiální odhady hovoří o tom, že jich ve městě žije přes pět milionů. To z potkanů dělá nejpočetnější pražskou populaci.

 

Do Čech se potkan rozšířil v průběhu 18. století společně s rozvojem mezinárodního obchodu. Původně asijský hlodavec tenkrát v podpalubí zámořských lodí opustil svou domovinu a vbrzku opanoval ostatní kontinenty. K nám doputoval z německých přístavů, proto se mu někdy přezdívá „německá myš“.

Kladení návnad pod klády na podolské regulaci.
Kladení návnad pod klády podél vltavské regulace v Podolí.

Potkani nejenže skoro vyhubili své příbuzné krysy, ale zároveň začali páchat obrovské škody na majetku. Tisícová hejna pronikala do sýpek, stodol nebo skladišť potravin, kde hodovala ve velkém. Účinná obrana neexistovala. Ve třicátých letech minulého století bylo vyčísleno, že pouze v pražské oblasti mají potkani ročně na svědomí škody ve výši přes 100 milionů korun. Krysaři se tehdy nestačili otáčet.

 

Krysí král a prašivina

Během první republiky platil za největší krysařskou legendu František Pražák. Jenom v Praze a blízkém okolí za svůj život pochytal nebo zahubil stovky tisíc potkanů. Do práce vyrážel s tzv. sklopcem – pastí, do které chytal živé hlodavce. Ty pak často dodával do zdravotních ústavů, kde potkani sloužili vědě a výzkumu.

Krysař František Pražák
Krysař František Pražák s trakařem mrtvých potkanů. Vlevo pak doklad o zaplacení deratizačních služeb.

František Pražák vzpomíná v knize Muži pod Prahou mimo jiné na to, jak jednou po kolejích Buštěhradské dráhy běželo ku Praze obrovské hejno mnoha tisíc potkanů. Anebo jak v jedné pražské stoce objevil „krysího krále“. Tak se označuje skupina několika potkanů, kteří mají vzájemně zauzlované ocasy, následkem čehož ztratí pohyblivost. Vznik tohoto vzácného jevu dosud nikdo uspokojivě nevysvětlil.

 

Tehdejší práce krysaře musela být zřejmě velice divoká. Pražák přiznával, že ho potkani v úzkých stokách několikrát napadli. Naštěstí se od nich nakazil pouze svrabem čili prašivinou, kterou úspěšně vyléčil. Potkani však kromě toho roznášejí také vzteklinu, žloutenku, tyfus nebo tuberkulózu. I to je jeden z důvodů, proč je potřeba jejich stavy neustále regulovat.

Krysí král
Vyobrazení krysího krále na staré německé rytině.

Pět jedna pro potkany

Udržet potkaní populaci pod kontrolou je ovšem nadlidský úkon. Město znamená pro potkany doslova ráj s hojností žrádla a minimem přirozených predátorů. K tomu je třeba připočíst, že potkani se množí exponenciálně. Jediný párek může mít během roku až 862 potomků, což v období tří let dělá neuvěřitelných 20 milionů exemplářů.

 

Dnešní pražští deratizátoři musejí pravidelně obhospodařovat skoro čtyři tisíce kilometrů stok. To znamená umisťovat každý rok nástrahy do více než třinácti tisíc kanalizačních vstupů. K hubení se používá tajná směs, která podléhá mnoha různým vyhláškám a nařízením, především zákonu o veřejném zdraví.

Smrt potkanům a krysám
Vyhlášení války hlodavcům na letáku ze 30. let. (Archiv PVK)

Nástrahy se umisťují na vnitřní betonové skruže kanálů. A aby se působením vlhkosti záhy nerozpadly, bývají potahované tukem. Otrávení potkani zpravidla hynou přímo v kanálech a jejich bezvládná těla pak odnáší proud do čističek odpadních vod.

 

Počet vylovených mrtvol tvoří jedinou relevantní potkaní statistiku. Jak početná je celá pražská populace, si ale netroufá odhadnout ani Pavel Kaiser, který velí deratizačnímu týmu Pražských vodovodů a kanalizací. Oficiálně se uvádí poměr 5:1 ve prospěch potkanů vůči Pražanům. Ale kdo ví, jak tomu ve skutečnosti je…

Bývalé středisko deratizace v Holešovicích
Bývalé středisko deratizace PVKT na Bubenském nábřeží. Dnes „krysaři“ sídlí na Císařském ostrově. (Archiv PVK)

Návrat štěnic

Zatímco potkanů v Praze napočítáte miliony, krysy se vyskytují jen velice vzácně. Panuje podezření, že jejich sporadický výskyt lze přičíst na vrub únikům od chovatelů. Krysy narozdíl od potkanů vyhledávají suchá místa. Neholdují tedy kanálům, ale spíše půdám domů. Nicméně i tam je potkani často zlikvidují dřív, než si jich majitelé domů vůbec stačí všimnout.

 

Systematické hubení pražské havěti zahrnuje kromě potkanů také parazity a obtížný hmyz. Zatímco u švábů hlásí pražští deratizátoři dlouhodobě setrvalý stav, velký návrat na scénu zažívají štěnice. Jde o nepříjemnou daň z turistického ruchu. Ovšem bylo by pokrytecké vinit z toho jen zahraniční turisty. Velmi často si totiž štěnice přivážejí z exotických dovolených sami Češi.