Vyšehradská dominanta U Wolfů

V dobách, kdy se Vratislavova ulice na Vyšehradě jmenovala prostě jen Hlavní třída, vévodil zdejší zástavbě dům U Wolfů.

O starobylosti zmíněného domu svědčí už pouhý fakt, že ve vyšehradském domovním číslování nesl číslo 2. Jedničku měla sousední děkanská rezidence, taktéž velice pamětihodná stavba s rozsáhlou zahradou. O té ale někdy jindy.

Pátral jsem dlouho, zdali nenajdu přesnější údaj o době, kdy dům U Wolfů vznikl. Historička Pavla Státníková tvrdí, že to muselo být před rokem 1769. Nejspíš přitom vychází z Huberova perspektivního plánu Prahy z téhož roku, na němž je dům zachycen. Osobně se však domnívám, že je minimálně o osmdesát let starší. A to s ohledem na historickou vedutu Prahy od Folperta van Ouden-Allena z roku 1685. Velmi pravděpodobně tedy dům vznikl v souvislosti s vybudováním barokní pevnosti, což v druhé půlce 17. století vyhnalo tehdejší vyšehradské obyvatele včetně kanovníků do podhradí.

Dům U Wolfů byl netypický svou špičatou valbovou střechou, která převyšovala i sousední děkanství. Nejlépe si to člověk uvědomí ze starých obrazů Jana Minaříka, který dokázal narozdíl od fotografů zachytit podobu Vratislavovy ulice ještě před její celkovou proměnou. Na jedné jeho malbě jsou dokonce zpodobněné objekty popsány. Vedle poznámky „U Wolfů“ je slaběji dopsáno „Kateřinská kaple“. Ostatně, i Popelka Biliánová ve svých Pověstech vyšehradských vzpomíná, že se domu říkávalo „V Kostele“. Nicméně že by spočíval na troskách některého z bývalých vyšehradských chrámů, mi není známo. Tatáž autorka v jiném svém textu pro změnu vyvrací, že by v tomto domě kdy bývala katovna, jak se tradovalo.

Staré soupisy městských domů prozrazují, že Wolfovi se tu zabydleli až v průběhu 19. století. Mezi nimi například Augustin Wolf, výrobce plechových nástrojů. Později tu jistý Antonín Bemer provozoval cvočkařskou živnost. Tak se dělo až do roku 1891, kdy se stařičký dům odebral k pánu a na jeho místě vyrostl činžák podle plánů stavitele Antonína Hubera. Po nějaký čas zde sídlil poštovní úřad, proto se novostavbě zvyklo říkat Na Nové poště. Tohle přízvisko jí zůstalo i po roce 1913, kdy v přízemí vznikla restaurace. V následujících letech a desetiletích zde schůzovaly různé vyšehradské spolky a hrálo se zde ochotnické divadlo. Dnes v přízemí funguje dílna na výrobu loutek.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!