Pražské povstání očima neznámého fotografa
Projděte se přes pražské barikády na sklonku druhé světové války. Ať nevybledne památka na udatné obránce Prahy, kteří položili život v boji za vlast.
1. Pozice ostřelovače v Opletalově ulici. Dům s arkýřem stojí přímo naproti ústřední budově ČTK, která se během povstání stala terčem intenzivních útoků ze strany německých jednotek. Není tedy vyloučeno, že zpoza pytlů s pískem zněla němčina.
2. Budova ČTK v Opletalce patří k významným funkcionalistickým stavbám pražského centra. Bohužel, během povstání ji německé jednotky zasypaly sprškou zápalných granátů, takže kachlíkárna vyhořela a s ní vzal za své i zpravodajský archiv.
Osvoboditelé jsou před budovou zachyceni právě ve chvíli osvobozování zásob pneumatik ze skladu sousední firmy Matador.
3. V Praze skví se zjara květ, napadne člověka při pohledu na nárožní dům mezi ulicemi Francouzskou a Jana Masaryka. Během povstání na této křižovatce vyrostla jedna z vinohradských barikád, a tak si přestřelky vybraly daň i na fasádě domu. Poutač na střeše ovšem přežil bez větší úhony. Oznamoval, že v přízemí domu kdysi fungovala drogerie Ladislava Květa.
4. Vermouth, cognac, svoboda! Výloha neznámého obchodu oslavuje konec okupace improvizovaným zátiším s Masarykem, šeříkem a několika průstřely.
5. Tenhle blok domů už dnes na mapě Prahy nenajdete. Jedná se o původní zástavbu na místě dnešního Hotelu Intercontinental v Pařížské ulici. Zdejší domy dostaly během povstání co proto, neboť se nacházely přes ulici od Právnické fakulty, tehdejšího sídla SS. Nejvíc květnové události odskákal rohový dům č. 36, ve kterém sídlila tiskárna Gustava Hanuše.
6. Zničený kandelábr je dokladem poválečného stavu původního Trojského mostu od architekta Josefa Chochola. Během povstání tu probíhaly těžké boje, které se na mostě výrazně podepsaly. Přesto byl po válce opraven a přejmenován na Most Barikádníků. Dosloužil až v půlce sedmdesátých let, kdy byl zbourán a jeho trosky odvezeny do zatopené pískovny u Velkých Žernosek.
7. Během Pražského povstání vyhasly takřka čtyři tisícovky životů. Tři tisíce na straně českých povstalců společně s Vlasovci, tisíc na straně Němců. Dodnes po Praze existuje skoro 1300 pomníčků, připomínajících hrdiny tehdejších bojů.
8. Povinnost označovat obchody a veřejná místa dvojjazyčnými nápisy byla zrušena už 4. května, tedy před vypuknutím povstání. Většina živnostníků se však k přemalování vývěsních štítů dostala až po utichnutí bojů. Tak jako prodejce fotopotřeb Václav Koula v Žitné ulici. Stejně jako on si počíná i sousední cukrář, sídlící v parteru rohového Paláce Edison.
9. Srocení lidu na nároží ulic Vinohradské a Budečské napovídá, že povstalecké jednotky polapily někoho z ukrytých vojáků či kolaborantů. Část veřejnosti v tom spatřovala vítanou příležitost k políčku nebo plivanci.
10. Hände hoch! Průvod zpacifikovaných německých vojáků míjí Národní dům na Vinohradech a mašíruje do sovětského zajetí. Němci velice dobře věděli, co je Stalin zač, proto většina z nich opustila Prahu ještě před příchodem Rudé armády. Mířili na západ, aby se vzdali Američanům, takže před Plzní se tvořily mnohakilometrové zácpy.
11. Toto kulometné hnízdo vyrostlo během Pražského povstání před holešovickou budovou Elektrických podniků. Kachlíková fasáda byla tou dobou přetřena tmavou barvou, aby na sebe nepoutala pozornost při nepřátelských náletech. V pozadí se matně rýsuje Štursovo sousoší Práce na předpolí Hlávkova mostu.
12. Desítky, možná stovky pražských tramvají byly během povstání použity pro stavbu barikád. Zdá se, že tato jedenáctka přežila konec války v pojízdném stavu. Stojí na rohu ulic Vinohradské a Anny Letenské před vybombardovaným domem, místo nějž vyrostla po válce novostavba. V povzdálí vystupuje na levé straně ulice budova Českého rozhlasu, jeden ze symbolů povstání.
LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?
Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!
