![](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/12/sv-vaclav-vysehrad.jpg)
Bendle, pohleď, svatý Václav je opět kompletní
Po více než šedesáti letech došlo na Vyšehradě k významné splátce historického dluhu – doplnění Bendlovy barokní sochy sv. Václava o chybějící součásti.
Jezdecká socha sv. Václava ve Štulcových sadech má velmi zajímavou historii, kterou jsem stručně shrnul ve svém článku o vyšehradských sochách. Je dílem Jana Jiřího Bendla z roku 1680 a na Vyšehrad se dostala po mnoha peripetiích roku 1879. Tou dobou byl pomník pro nedostatečnou reprezentativnost odstraněn z Koňského trhu (dnešního Václaváku), načež se ho ujal probošt Václav Štulc a umístil jej pod okny své rezidence, tzv. Nového proboštství.
![Jan Jiří Bendl, Sv. Václav, 1827](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/12/sv-vaclav-1827-1200x716.jpg)
Původní umístění svatováclavského pomníku na Vyšehradě bylo tedy odlišné od toho současného. Patron české země dlel o pár desítek metrů jižněji než dnes a hleděl směrem k Cihelné bráně. Na současné stanoviště se přestěhoval až v roce 1902 zásluhou jiného vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha. V Karlachově knize Paměti proboštů vyšehradských se lze dočíst: „Z nevhodného tohoto místa dal jsem značným nákladem sochu přeložiti na severní část parku na povýšený základ, odkudž pohlíží na Prahu rozloženou v malebném úvalu a na Král. Hradčany na protějším horském ostrohu. Úprava ta, jak jsem doslechl, všeobecně se zamlouvala.“
Dále pak Karlach pokračuje: „Pozemek před okny residence kolem sochy sv. Václava byl do té doby ponechán za rejdiště rozpustilé mládeži, k válení se spustlých výrostků a ku hře v karty. Abych nešvar ten zamezil, ohradil jsem řečený pozemek (soukromý to majetek proboštský), osázel jej, rozdělil pěšinami v záhony a tak proměnil v utěšený sádek, jejž jsem nazval ‚Sadem sv. Václavským‘, protože má býti v první řadě okrasou dotčené památné sochy.“
![Sv. Václav na Vyšehradě – Eduard Herold, Viktor Oliva](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/12/sv-vaclav-vysehrad-herold-1200x708.jpg)
Svatováclavský sad byl později přejmenován na Štulcovy sady, ovšem socha zde setrvávala beze změny až do roku 1960. Tehdy památkáři naznali, že pobyt na větru a dešti pískovcovému Václavovi přiliš nesvědčí. Bendlův originál proto schovali pod střechu do Lapidária a nahradili jej kopií od autorů Jiřího Nováka a Zdeňka Menšíka.
Zdá se však, že kopie plně nerespektovala originál. Už při jejím osazení totiž Václav postrádal některé dřívější atributy. Především mu z pravé ruky zmizelo dřevce s praporem, na němž byla vymalovaná přemyslovská orlice. V levé ruce pak Václav původně svíral jezdecké otěže, které taktéž kopie neobsahovala. Do třetice pak světec přišel o zlacený křížek z knížecí čapky. Jak zmiňuje aktuální restaurátorská zpráva, vyhotovená sochařem Miroslavem Žánem, kopie sochy dokonce postrádala otvory potřebné k osazení dřevce a uzdy. Proč k tomuto okleštění Bendlovy předlohy došlo, není zřejmé.
![Socha sv. Václava na Vyšehradě](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2017/02/sv-vaclav-1038x800.jpg)
Kopie pomníku byla za dobu své přítomnosti na Vyšehradě už několikrát restaurována, a to v letech 1975, 1983 a 2014. Teprve v roce 2022 ale došlo zásluhou NKP Vyšehrad a Galerie hl. m. Prahy k jejímu doplnění do kompletní podoby. Tohoto úkolu se ujala manželská dvojice restaurátorů Miroslav Žán a Klára Žán Valentová. Jejich přičiněním byl pomník očištěn, dále zatmeleny drobné spáry a sjednocena barevnost lokálními retušemi. Nakonec byl pískovcový povrch ošetřen biocidním nástřikem, aby dílo netrpělo organickými nečistotami z vůkolních stromů.
Následně restaurátoři přistoupili k výrobě chybějících prvků – dřevce s praporem, otěží a křížku na čapce. K jejich vzniku byl vesměs použit měděný plech a pásovina. Pouze za jádro dřevce posloužila ocelová trubka a povrch křížku byl opatřen plátkovým zlatem. Kovové doplňky, vyrobené restaurátorem Ondřejem Šimkem, pak byly k soše připevněny pomocí čepů do nově vyvrtaných otvorů.
![Zrestaurovaná socha sv. Václava na Vyšehradě](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/12/sv-vaclav-vysehrad2-1200x769.jpg)
Slavnostní odhalení vyfešákovaného Václava proběhlo symbolicky 28. září 2022.
A ještě jedna perlička na závěr. Když se pomník v roce 1879 odstraňoval z Koňského trhu, byla v jeho podstavci nalezena plechová krabička s malou kůstkou a ztrouchnivělým papírkem. „Když se přihlíželo k papírku, aby podal vysvětlení o přiložené kůstce, rozpadl se tento v prach při prvním dotknutí,“ popsal dobový svědek. O jakou relikvii se mohlo jednat? A kam se poděla? O tom se můžeme dnes už jen dohadovat.
Doplnění – Krátce po publikování článku se mi ozval čtenář Pavel Šury s drobnou opravou. Kopie pomníku prý zlatý křížek na čapce původně měla. Přišla o něj až v průběhu let. „Jako děti jsme na sochu lezli a hádali se, zda je zlatý, nebo ne. Potom byl ulomen a vhozen do Vltavy. Byl jsem u toho. Počítám tak kolem roku 1982.“ Za uvedenou vzpomínku děkuji.
LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?
Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!