Sadelerův prospekt v barvě

V roce 1606 vydal grafik a rytec Jiljí Sadeler nádhernou vedutu Prahy podle kresby Philippa van den Bossche. Představuje panoramatický pohled na město od Pražského hradu až po Vyšehrad s neobyčejným množstvím detailů. Oprávněně se jedná o významný zdroj historického poznání, neboť v době vzniku ještě neexistovalo systematické geografické mapování Prahy, natožpak fotografie.

Sám často nahlížím do Sadelerova prospektu, abych rozklíčoval poměry, které na Vyšehradě panovaly před čtyřmi sty lety. Ovšem zorientovat se v prostoru dá velkou námahu. Jednak proto, že vyšehradský terén se od doby vzniku veduty výrazně změnil. Jednak proto, že autor použil jistou dávku stylizace. A také proto, že drobnější objekty na černobílé grafice často splývají do nepřehledné změti linek.

Napadlo mě, jestli by k lepší čitelnosti prospektu nepřispělo jeho vybarvení. Kolorování černobílých vedut bývalo v minulosti běžnou praxí, byť k němu často docházelo až dodatečně a bez opory ve skutečnosti. U Sadelerova grafického veledíla se o to zřejmě nikdo nepokusil. Alespoň jsem dosud žádnou kolorovanou verzi nespatřil. Dá se to celkem pochopit. Celé dílo má na délku přes pět metrů a na výšku metr, což z něj dělá jedny z největších dostupných omalovánek. Vybarvit červenou pastelkou všechny pražské střechy, to by byla zkouška trpělivosti hodná tibetského mnicha. Vytyčil jsem si proto  jednodušší úkol – kolorovat pouze jeden z devíti listů, z nichž je prospekt složený. Pochopitelně list s vyobrazením Vyšehradu. Jako podklad jsem použil digitální reprodukci ze sbírky Metropolitního muzea v New Yorku. K vybarvení jsem využil grafický program Adobe Photoshop bez využití umělé inteligence.

Při kolorování jsem vědomě rezignoval na historickou věrnost. Není jak dopátrat barevnost střech nebo fasád všech tehdejších budov. Použití barev má proto spíše kartografický charakter, kdy zvolené tóny označují povahu zobrazeného. Červenou barvou jsem vyznačil střechy budov. Předpokládané zděné stavby jsem vybarvil okrově, bez ohledu na to, zda se jedná o obytné domy, kostely nebo hradební zdi. Tmavě hnědá označuje dřevo – ploty, kulatinu v poskalských ohradách, vory, ale i domnělé dřevěné prvky v konstrukcích některých staveb. Stromy a křoviska jsou zelené, vodní prvky modré. Lidské postavy a zvířecí havěť jsem šmrncnul decentním pleťovým odstínem. Holý terén zůstal nevybarvený. Ještě upozorním, že krajinu v pozadí za vyšehradskými hradbami jsem opatřil o něco světlejšími tóny.

Překvapilo mě, jakou získala vybarvená grafika plasticitu. Díky tomu je o dost snazší zorientovat se v drobnokresbě a uvědomit si perspektivu. Nicméně ještě jednou pro jistotu upozorňuji, že barvy je nutné brát s náležitou rezervou. Je dost dobře možné, že jsem při kolorování některé detaily nesprávně interpretoval. Diskutovat a korigovat mě můžete prostřednictvím mailu vysehradskej.jezdec@yahoo.com. Rád budu na základě vašich postřehů kolorovanou grafiku aktualizovat.