František Hodek od Zlaté kotvy

Když vás na Vyšehradě přepadne chuť na pivo, svlažte hrdlo U Zlaté kotvy. Tenhle dům v půlce Vratislavky má pozoruhodnou minulost.

 

Název hospody i celého domu působí, jako by byl s místem spjatý už po staletí. Dokonce k jeho vzniku existuje legenda, že v základech domu je ukrytý zlatý valoun, kterým kněžna Libuše kotvila svou loď. Jedná se však o pouhý marketing. Ještě koncem 19. století se dům jmenoval U Muziků.

U Muziků / U Zlaté kotvy na Vyšehradě
Empírový dům U Muziků ve Vratislavově třídě okolo roku 1900 na snímku Jindřicha Eckerta. (Zmizelá Praha, 1947)

Tehdy stavba vypadala jinak než dnes, jak dosvědčuje historický snímek Jindřicha Eckerta. Dům nesl od první půloviny 19. století empírovou podobu, což značilo jistou zámožnost majitelů. Rod Muzikových, někdy psaný též Musíkových nebo Musichových, patřil pod Vyšehradem k vyhlášeným hospodským. Kromě vlastní hospody přímo v domě obhospodařoval také provoz v nedalekém hostinci U Jedličků.

 

Pro budoucnost místa se jako zásadní ukázal rok 1895, kdy si mladou Helenu Muzikovou vzal za ženu jistý František Hodek. Ten byl o rok později přijat mezi 135 koncesovaných pražských stavitelů, kteří si mezi sebou dělili stavební zakázky. Po sňatku bydleli Hodkovi nějaký čas v podnájmu pod Emauzy. Ale o čtyři roky později už se dvěma dětmi na krku se přestěhovali do Vratislavovy č. 68.

Náhrobek Františka Hodka na Vyšehradském hřbitově
Náhrobek Františka Hodka na Vyšehradském hřbitově.

Nejenom že se zde ubytovali, ale František Hodek si zde zřídil též kacelář své stavební firmy. Odtud pak začal významně ovlivňovat novodobou podobu Vyšehradu a blízkého okolí. Posuďte sami z výčtu jeho prací. Hodkova firma postavila novogotické věže vyšehradského chrámu sv. Petra a Pavla, dále studentský útulek ve Vratislavce, domy U Knížete Přemysla a U Pěvce Lumíra nebo celou domovní řadu v Čiklovce. Na Hodkův účet připište také vyšehradské kubistické realizace od Josefa Chochola. A součástí této stavební smrště se stala také přestavba Hodkova sídla ve Vratislavově č. 68.

 

Plán novostavby vznikl v roce 1904 a zahrnoval i sousední parcelu s číslem 67. Vedle sebe měly vzniknout dva shodné domy se zrcadlovou dispozicí, na jejichž architektonickém návrhu s Hodkem nejspíš spolupracoval Alois Dlabač. Za zdobnými secesními fasádami bohužel domy zadními trakty necitlivě expandovaly do vnitrobloku, což jim bylo v době vzniku vyčítáno.

U Zlaté kotvy ve Vratislavově ulici
Hostinec U Zlaté kotvy v současné podobě.

I nově zbudovaný dům U Zlaté kotvy si v přízemí zachoval hospodu. Ta byla za první republiky známá podle svých provozatelů jako U Vošahlíků. V lokále se často konaly různé spolkové akce a občas zdejší prostory využíval také František Hodek k veřejným shromážděním. Probíral se zde například projekt regulace Botiče anebo nerealizovaná stavba silničního mostu z Výtoně na Smíchov. Vedle toho tu přednášeli lékaři, přírodovědci nebo politici. A během voleb se hospodský šenk pravidelně proměňoval ve volební kancelář.

 

V roce 1915 byl dům U Zlaté kotvy prodán v dražbě. Vyvolával se za 128 461 korun. Není mi známo, kdo tenkrát přihodil nejvíc. Nicméně v roce 1939 úřední záznamy označují za majitele obou secesně pojatých dvojčat Československou grafickou Unii. Tiskaři to odtud měli na šichtu jen pár desítek metrů, neboť hlavní budova Unie stála od roku 1906 v nedaleké Svobodově ulici.

Dům vystavěný Františkem Hodkem – Vratislavova 67
Dům č. 67 ve Vratislavově ulici, vystavěný Františkem Hodkem. Z levé strany se k němu choulí stařičký chudobinec sv. Vojtěcha z poloviny 19. století. (Archiv NKP Vyšehrad)

Ještě se patří dodat, že František Hodek s rodinou bydlel jeden čas i v sousedním domě č. 67. Proto se mu někdy říká U Hodků. Ve vstupním vestibulu má na zdech vymalováno sedm českých knížat. Téhle kuriozitě kdysi věnoval vzpomínku také Adolf Branald ve své knize Pražské promenády. Až budete míjet knihovnu nebo antikvariát, zkuste se po knížce podívat. A pak si zajděte „na jedno“ ke Zlaté kotvě.