![](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/11/caspar-pluth-vysehrad.jpg)
Jak první pražský hromosvod chytal ryby
První pražský hromosvod byl v osmnáctém století instalován na Vyšehradě. Kovová tyč se zlatým hrotem zdobila od roku 1776 střechu vyšehradské zbrojnice.
Vyšehradská barokní pevnost patřila ke strategickým místům Čech. Nejen svou polohou, ale i tím, že zde byla soustředěna vojenská posádka a spousta vojenského materiálu. Prim v tomto ohledu hrála rozlehlá zbrojnice, vystavěná Carlem Luragem v těsném sousedství kapitulního kostela. Říkalo se jí též prachárna, protože sloužila coby sklad střelného prachu.
![Vyšehradská zbrojnice](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/08/vysehradska-zbrojnice-1200x569.jpg)
V roce 1769 došlo k obrovskému neštěstí v italské Brescii. Blesk při bouřce uhodil do bastionu tamější pevnosti a zažehl 90 tun uskladněného střelného prachu. Obrovský výbuch tehdy zničil šestinu města a zabil okolo 3000 obyvatel. Vojenští stratégové po celé Evropě ihned začali přemýšlet, jak podobné události v budoucnu předejít.
Shodou okolností v půlce osmnáctého století objevila dvojice vynálezců nezávisle na sobě hromosvod – uzemněný kovový hrot k bezpečnému svedení bleskového výboje. Nás může těšit, že jedním z průkopníků byl Čech Prokop Diviš. Druhým do počtu byl Američan Benjamin Franklin. Právě Franklinův hromosvod jednodušší konstrukce si velmi rychle začal razit cestu na střechy budov po celém světě. A podobná neštěstí jako v Brescii adaptaci nového vynálezu urychlovala.
![Hromosvod Divišovy a Franklinovy konstrukce](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/08/hromosvod-divis-franklin-1200x675.jpg)
Několik let po zničujícím italském výbuchu rozhodla císařovna Marie Terezie, že hromosvodem musí být opatřeny všechny muniční sklady v monarchii. První takovou stavbou v Čechách byla právě vyšehradská zbrojnice. V roce 1776 však nešlo o první hromosvod na našem území. Už v předchozím roce se „svůdce blesků“ objevil na zámku hraběte Nostice v Měšicích u Mělníka. Stejně tak je potřeba do výčtu započítat realizace Prokopa Diviše v Příměticích.
Instalaci hromosvodu na střechu vyšehradské zbrojnice měl na povel rakouský major Leopold Unterberger – voják, matematik, soukromý vychovatel na císařském dvoře a autor řady odborných knih. Eduard Herold ve svých Malebných cestách po Praze popisuje událost následovně: „Železná tyč s pozlaceným hrotem zavdávala podnět k rozličným úvahám a řečem, zejména čekáno bylo nedočkavě na první bouřku, aby se způsobilosť nového vynálezu vyzkoumala. Rozumí se, že pochybovačů a nedůvěřivých bylo značné množství a převládalo mínění, jak je dobře, že zásoby prachu uloženy jsou hluboko v skalních sklepeních, že ani blesková jiskra, ani vnější požár vzníti je nemůže.“
![Major Leopold Unterberger](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/08/leopold-unterberger-vysehrad-1200x675.jpg)
Zajímavostí je, že vyšehradský hromosvod byl ze střechy zbrojnice sveden dlouhým řetězem až do Vltavy. Důkaz podává kolorovaný lept s pohledem na Vyšehrad od Kašpara Plutha z konce osmnáctého století. Na vedutě lze zaznamenat klikatou tenkou linku, která se táhne po vyšehradské skále od hradeb až do řeky.
![Hromosvod, Vyšehrad – Kašpar Pluth](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/11/caspar-pluth-vysehrad-hromosvod-1200x703.jpg)
Pan František Záruba mě upozornil na krátkou novinovou zprávu z roku 1856. Zaznamenává, že hromosvod opravdu fungoval tak, jak měl: „Předevčerem odpoledne udeřil blesk na Vyšehradě do vojenské budovy, svezl se však po hromosvodu do Vltavy. Za několik okamžiků bylo viděti na povrchu vody mnoho ryb, jež blesk z části omráčil. Rozumí se samo sebou, že bylo ryb těch i od nerybářů mnoho naloveno.“ Výňatek pochází ze Slovenských novin, vydaných 19. srpna 1856.
![Vyšehrad, hromosvod – Slovenské noviny](https://vysehradskej.cz/wp-content/uploads/2022/11/vysehrad-hromosvod-slovenske-noviny-1200x223.jpg)
Dokdy až visel řetěz z vyšehradské skály, mi není známo. Nicméně vyšehradská zbrojnice vzplála mohutným plamenem v lednu 1927. Nezažehl ji ovšem blesk, nýbrž neopatrnost obslužného personálu. To už je ale jiný příběh…
LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?
Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!