Co jste hasiči, co jste dělali?
Staré pamětní album člena Pražského požárního sboru představuje výtečnou sondu do hasičské branže v meziválečném období. Podívejte se, kde všude tou dobou hořelo nebo jak vypadali první pražští potápěči.
Věž chrámu sv. Mikuláše – 1. 9. 1925
V pravé poledne toho dne byl zpozorován požár ve věži malostranského chrámu sv. Mikuláše, který právě procházel rekonstrukcí. Hasičům trvalo několik hodin, než oheň dostali zcela pod kontrolu. Prohořelá konstrukce věžní makovice hrozila zřícením, proto ji bylo potřeba po uhašení vyztužit provizorním lešením. Kostelní hodiny se zastavily v čase 13 hodin a 5 minut.
Studentská kolonie na Letné – 21. 12. 1927
Pár dnů před Vánocemi ve dvacetistupňových mrazech vzplál hlavní pavilon letenské studentské Kolonky. Vážně hrozilo, že se plameny rozšíří i na sousední dřevěné stavby, ale nedošlo k tomu díky včasnému zásahu hasičských jednotek.
Českomoravská strojírna v Libni – 17. 2. 1929
Ačkoliv oheň napáchal v libeňském areálu desetimilionovou škodu, fungování podniku příliš nenarušil. Plameny totiž zachvátily tovární budovy, které už byly z větší části vyklizené a opuštěné, jelikož strojírna se tou dobou stěhovala do Vysočan.
Ústřední jatka v Holešovicích – 4. 8. 1929
Když vyšlehly plameny z holešovických Ústředních jatek, zdálo se, že toho dne bude dobytek upečen dřív, než dojde k jeho řádnému rozporcování. Zásah vinohradských hasičů za asistence proseckého a vysočanského sboru byl ale tak pohotový, že všech 181 kusů dobytka bylo včas vyvedeno mimo objekt a dočkalo se „regulérní“ smrti z rukou řezníka.
Hasičska ústředna v Sokolské ulici – 1939
V roce 1939 došlo k výrazné modernizaci pražské hasičské techniky. Největší chloubou se stal 45metrový automatický žebřík, který i s automobilem vážil 14 tun. Vůz byl opatřen vlastním výkonným čerpadlem, které dodávalo vodu až na špičku žebříku. Z něj se dalo hasit i v případě, že nahoře nebyl obsluhující hasič.
Potopený bagr v Sedlci – květen 1939
Záchrana říčního bagru, který se potopil pod hladinu Vltavy, znamenala historicky první zásah pražských hasičských potápěčů. Jejich úkolem bylo ucpat trhliny stroje, aby z něj bylo možné vyčerpat vodu a pak ho vyzdvihnout. Trojice potápěčů tehdy měla za sebou jen několik cvičných ponorů v bazénu. Na místě nehody však pod hladinou strávila dohromady přes šestnáct hodin.
Cvičení Pražského požárního sboru na Staroměstské radnici – 17. 8. 1939
Nejvyšší hasičský žebřík v republice se představil veřejnosti v akci během cvičení na Staroměstském náměstí. Sbor předvedl vzorovou ukázku hašení radnice. Škoda, že se zákrok nepodařilo zopakovat o pár let později během Pražského povstání, kdy Staroměstská radnice z větší části lehla popelem.
Záchrana koní z vody u Železničního mostu – nedatováno
Náplavka pod Železničním mostem sloužívala k vykládání nákladu, který do Prahy připlul po Vltavě na lodích nebo na vorech. Občas se stávalo, že špatně zabezpečený vůz, na který se náklad překládal, sjel i s koňmi do Vltavy. Jak je vidět, hasiči si při vytahování koní z vody pomáhali mimo jiné hadicemi.
Požár tramvaje č. 3 – nedatováno
Náhle vzplanuvší vůz elektrické dráhy nebyl v Praze ojedinělým zjevem. Ve třicátých letech se v novinách objevovaly zmínky o hořících tramvajích poměrně často.
Stánek na Senovážném náměstí – nedatováno
Nejakčnější fotka z alba zobrazuje vcelku rutinní zákrok – hašení trhoveckého stánku na bývalém Havlíčkově, dnes Senovážném náměstí.
LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?
Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!
