Pozor na hlavu, padá dvouplošník!

Když vám do zahrady vlétne Avia v plné rychlosti, jde o pěknou polízanici. Tím spíš, když se nejedná o náklaďák, ale o letadlo.

 

Přesně tohle se přihodilo 9. března 1938 v pražském Podolí, kam krátce po poledni spadla z nebe stíhačka Avia B-534. Pilot Adolf Stach nacvičoval toho dne spolu se dvěma dalšími kolegy manévrování v roji. Vzlétli společně z kbelského letiště a přes Prahu se dostali až nad Pankráckou pláň.

Nehoda přilákala davy čumilů, kteří lemovali celý horní úsek dnešní Sinkulovy ulice. (Snímek z VUA Praha, via Letecká badatelna)

Ve výšce kolem tří kilometrů se najednou objevila závada na Stachově letounu. Do protokolu po nehodě pilot uvedl, že nejprve ucítil intenzivní zápach pálené gumy. “Když jsem pátral po příčině, vyvalil se v tom okamžiku do pilotního prostoru bílý kouř, který mi znemožnil jakýkoliv rozhled. Otočil jsem letoun od vedoucího, zavřel plyn a otevřel jsem žaluzie. Kouř neustával – spíše mohutněl a silně mě dusil. Cítil jsem, že mne přemáhá nevolnost a že bych nebyl schopen dále ovládati letoun, proto jsem se rozhodl opustiti letoun s použitím padáku.”

 

Před vyskočením z letounu se Stach ještě snažil vypnout zapalování motoru, což se mu nepodařilo. Avia tak byla při svém střemhlavém pádu stále v chodu. Dopadla do svahu v podolské Sinkulově (dříve Krušinově) ulici jen pár metrů od vily Marta. Letoun prý podle svědků zachytil vrtulí za smuteční vrbu a vrazil do zahradní skalky.

Trosky dvouplošníku Avia B-534 přes podolskou vilou Marta. V pozadí se rýsuje baptistický Dům smíření v ulici Na Topolce. (Snímek z VUA Praha, via Letecká badatelna)

 

Vzápětí se ozvaly dvě detonace, kterak expolodovaly palivové nádrže. Trup pohltily plameny, takže za pár minut ležela v zahradě jen ohořelá kovová konstrukce. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo. Pilot Stach se na padáku snesl k chodovskému hřbitovu, odkud si vzal taxi zpět do kasáren, aby nehodu řádně nahlásil.

 

Poničená zahrada byla opravena na náklady československé armády, která při té příležitosti na místě vytvořila malý památníček. Ten je dnes veřejnosti nepřístupný a zcela zarostlý břečťanem.