Dělostřelecké pihy na kráse Prahy

Praha má neskonalé štěstí, že se jí vyhýbají velké katastrofy. Obě světové války přežilo město bez výraznějších škod, takže za poslední vážnou pohromu lze považovat Pruské obléhání v roce 1757. Dodnes lze na něj v Praze najít památky v podobě zazděných dělových koulí.

Obléhání Prahy proběhlo během Sedmileté války mezi Habsburskou monarchií za vlády Marie Terezie a pruským králem Fridrichem II. Velikým. Pruské vojsko vstoupilo v květnu 1757 do Čech a velmi rychle se dostalo až ku Praze, kde svedlo vítěznou bitvu u Štěrbohol. Vzápětí vzalo Prahu v šach tím, že provedlo tříměsíční blokádu města.

Nepřítel rozmístil své dělostřelectvo takřka po celém obvodu Prahy a během několika týdnů zasypal město více než padesáti tisíci dělových koulí. „Ze Žižkova tak krutě na město stříleno, že lehlo od bran až k dominikánskému kostelu téměr popelem. Poříč, Koňský trh, Příkopy, Uhelný trh nadobro zpustošeny. V chrámu svatovítském třicetkrát v době té se vzňal oheň,“ psala Karolína Světlá o století později. Udává se, že Pražané vytrhávali dlažbu z ulic, aby se od ní neodrážely dopadající střely. Přesto vzala za své zhruba čtvrtina tehdejších pražských budov.

Ty stavby, které bombardování přežily, si pak začasté ponechaly dělové koule ve svých opravených zdech. Z pověrčivosti. Kam totiž jednou dopadne dělová koule, tam už další nepřistane… Pražské ulice tak musely být v druhé půlce 18. století řádně pihovaté. A přestože od té doby už většina koulí z domů zmizela, i dnes lze tu a tam najít zazděný kovový suvenýr.

Pruskou palbou byl velmi vážně poškozen kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, v jehož zdech dosud napočítáte čtrnáct koulí. Podle jejich rozmístění ve fasádě si snadno představíte, odkud nepřátelské vojsko pálilo. Jedna z dělostřeleckých baterií byla umístěna na Pankráci, takže kostel utrpěl převážně z jižní a východní strany.

Další pruská koule se dochovala na Vyšehradě, a to ve zdi rotundy sv. Martina. Je zasazená zhruba v sedmimetrové výšce vpravo nad vstupním portálem, což opět odpovídá směru palby z Pankráce. Původně bývalo koulí ve fasádě rotundy pět až sedm, jak dokládá fotografie neznámého autora v knize Vyšehrad pohledem věků. K redukci jejich počtu došlo koncem 19. století.

Třetí místo, které dosud nese stopy pruské palby, hledejte na opačném konci Prahy. Je jím kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech. Zazděné koule k němu přilétly ve směru od Střešovic a všímavý pozorovatel jich napočítá kolem čtyřiceti.

Aby toho nebylo dost, jedna dělová koule je zazděná i ve zdi kostela sv. Pankráce nedaleko Vyšehradu. Ta je ovšem o století starší než ostatní. Pochází už z doby, kdy na Prahu útočili Švédové.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!