Na místě Paláce kultury měl stát Palác vědy

Jestli nemáte rádi pražské Kongresové centrum, po přečtení následujícího textu ho budete nenávidět o to víc. Zjistíte totiž, že na jeho místě mohlo vyrůst ledacos hezčího.

 

Před pár týdny se na německé verzi eBay objevila obrazová dokumentace k projektu budov Československé akademie věd v Praze na Pankráci. Ihned jsem investoval sedm euro a soubor nákresů objednal. Tajně jsem doufal, že z nich vyčtu jméno tvůrce. Leč marně, na žádné stránce jsem nenašel jedinou signaturu. Ponořil jsem se tedy hlouběji do archivů, abych se dozvěděl víc.

 

Soutěž na projekt budov ČSAV se odehrála v roce 1963. Navazovala na právě dokončený projekt Nuselského mostu a měla vtisknout tvář budoucímu jižnímu předmostí. Už o několik let dříve se architekti utkali o podobu hotelu na opačné straně zamýšlené Severojižní magistrály. Tehdy zvítězila Alena Šrámková spolu s Jindřichem Pulkrábkem, ovšem k realizaci jejich návrhu nikdy nedošlo. Až o dvě dekády později vyrostl na téže parcele Hotel Forum, ovšem už v režii Jaroslava Trávníčka. Nicméně původní podobu hotelu o výšce 57 metrů si můžete prohlédnout právě na zákresech budov ČSAV.

Vítězný návrh mezinárodního hotelu na Pankráci z roku 1960 od Aleny Šrámkové a Jindřicha Pulkrábka.

Severní hrana pankrácké pláně nad Nuselským údolím byla lukrativní lokalitou, která dlouhodobě přitahovala architekty a urbanisty. Jan Gillar se ve třicátých letech zabýval jejím využitím pro bytovou výstavbu. Za protektorátu sem architekti projektovali pompézní pantheony a po válce se uvažovalo, že se sem přesunou přírodovědné sbírky Národního muzea. Pak tu měla pro změnu vzniknout Vysoká škola stranická, ale nakonec dostala přednost bohulibější instituce – Československá akademie věd.

Nerealizované projekty na pankráckém předmostí Nuselského mostu: 1. Jan Gillar a spol. – Kolektivizovaný obytný okrsek (1930), 2. Josef Havlíček – Pyramidové výškové budovy (40. léta), 3. Richard Vašata-Berchtold – Studie pankráckého předmostí (1941), 4. Bohumír Kozák – Budovy přírodovědných sbírek Národního muzea (1948), 5. Jiří Gočár a Jiří Albrecht – Vysoká škola stranická (1954) 

Podle zadání měl na Pankráci vyrůst kongresový sál, knihovna, sklad knih a vědecká pracoviště. Komplex budov se měl stát místní dominantou a vyvažovat působení zamýšleného výškového hotelu. Do soutěže dorazilo třicet návrhů od různých autorských kolektivů, z nichž porota vybrala dvojici vítězů, reprezentujících dva odlišné přístupy. Zatímco Karel Prager s Jiřím Albrechtem vztyčili k nebi dva deskové věžáky a doplnili je kruhovým kongresovým sálem, tým Stavební fakulty ČVUT pod vedením Jaroslava Paroubka rozprostřel hmotu budov do šířky.

Projekt budov ČSAV na Pankráci - Karel Prager a Jiří Albrecht + Jaroslav Paroubek
Oba soutěžní návrhy, které se v soutěži z roku 1963 podělily o první místo. Nahoře projekt Karla Pragera s Jiřím Albrechtem. Dole pojetí Jaroslava Paroubka a jeho spolupracovníků.

Ani jeden z oceněných projektů nebyl doporučen k realizaci v té podobě, v jaké vznikl. Autorské kolektivy proto dál pokračovaly v úpravách svých návrhů a v dalších letech přicházely s návrhy zcela novými. Projekční práce skončily definitivně až ve chvíli, kdy soudruzi rozhodli, že na Pankráci vyroste Palác kultury.

Vědecký kampus ČSAV podle návrhu Jaroslava Paroubka a spol. z druhé poloviny šedesátých let.

Pětice spolupracovníků Paroubek, Todl, Čejka, Doutlík a Marhold mezitím v roce 1967 přišla s variantou vědeckého kampusu z nižších válcových staveb. Když se člověk pozorně zadívá na jeho půdorys, rozezná v něm inspiraci chemickými modely molekul. Na vymezené parcele jsou rozptýlené atomy laboratoří, pracoven a studoven, které navzájem propojují vazby chodeb a můstků. Tvarosloví odkazuje k dědictví bruselského stylu, jež se nejvíc projevuje na půlkruhové konferenční hale s výhledem na Pražský hrad. Její vzhled v mnohém připomíná věhlasnou restauraci EXPO 58 na pražské Letné.

Projekt budov ČSAV na Pankráci - Paroubek, Todl, Čejka, Doutlík, Marhold
Vědecký kampus ČSAV podle návrhu Jaroslava Paroubka a spol. z druhé poloviny šedesátých let.

Je opravdu věčná škoda, že k realizaci tohoto návrhu nikdy nedošlo. V porovnání s masivní neforemnou hmotou Kongresového centra se jedná přímo o vzor elegance. Architekti vytvořili namísto solitérního objektu svěží kompozici, která na sebe v dálkových pohledech nestrhává víc pozornosti, než je nezbytně nutné. Bohužel, pankrácké předmostí Nuselského mostu nakonec opanoval betonový pomník normalizační megalománie. O něm ale zas někdy příště.

Projekt budov ČSAV na Pankráci - Paroubek, Todl, Čejka, Doutlík, Marhold
Vědecký kampus ČSAV podle návrhu Jaroslava Paroubka a spol. z druhé poloviny šedesátých let.