Tučkův hydrobus aneb Nejrychlejší muž na Vltavě

Pražský knihkupec Karel Tuček patřil k hrstce průkopníků českého letectví. K rychlým motorům měl odjakživa blízko, protože začínal jako motocyklový závodník na stroji Walter. Záhy jej ale zlákala aviatika. První pokus o výrobu vlatního letounu v roce 1910 bohužel skončil neslavně. Při konstrukčních pracích se na Tučka zřítil hangár a těžce ho zranil.

Jakmile se ale Tuček zahojil, vypravil se do Francie na zkušenou k samotnému Blériotovi. Zpátky do Prahy si přivezl ještě větší odhodlání a k tomu nový motor a vrtuli. Zakrátko sestrojil druhé letadlo, s nímž se roku 1911 vydal do Plzně k letovým zkouškám. Při nich se po dvou měsících pokusů vznesl nanejvýš do třímetrové výšky, což bylo v jeho očích zklamání. Nemaje dalších prostředků, byl donucen letadlo prodat.

Místo něj si následujícího roku postavil tzv. hydrobus – motorový člun s vrtulí na zádi. Ohromeným Pražanům ho předvedl v akci na trase z Podolí do Chuchle. Cestu tam a zpět zvládnul člun za necelých 25 minut. Dělal přitom ale takové vlny, že vltavská poříční správa zakázala další plavby ze strachu z podemílání břehů. Ještě následujícího roku byl hydrobus vystaven na Pražském autosalónu, ale nesetkal se s náležitým obchodním ohlasem. Snílek a vizionář Tuček opět kapituloval.

Přitom dnes se čluny podobné konstrukce, známé jako airboat, těší velké oblibě. Wikipedie uvádí jako jejich vynálezce jistého Cecila Williamse, který svůj první člun postavil v roce 1943. Už roku 1905 prý s podobným nápadem přišel tým vynálezce telefonu Grahama Bella, ale o jeho snažení chybí jakýkoliv hodnověrný doklad. Narozdíl od Karla Tučka, jehož člun je zdokumentován jak fotograficky, tak řadou osobních svědectví. Proto budu rád, pokud by někdo z aktivních tvůrců Wikipedie mohl napravit jednu historickou křivdu.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!