Všechny klíče k Vyšehradu

Vyšehradská kapitula nedávno oslavila 950 let od svého založení. Chtěl bych se při té příležitosti krátce zmínit o kapitulním znaku se dvěma zkříženými klíči.

 

Pozorný návštěvník si na mnoha místech Vyšehradu všimne červeného erbu se zkříženými klíči. Nepatří žádnému šlechtickému rodu, ale zdejší kolegiátní kapitule. Ta byla založena společně s bazilikou sv. Petra a Pavla kolem roku 1070 prvním českým králem Vratislavem I. V průběhu dalších staletí pak kapitula pečovala také o další vyšehradské chrámy a duchovní život místních obyvatel.

Výběr z erbů, rozesetých po vyšehradských kapitulních budovách.

Kdy přesně kapitula získala právo používat erb se zkříženými klíči, není známo. Vojtěch Ruffer ve své Historii vyšehradské uvádí, že v dochovaných listinách se znak poprvé objevuje v roce 1390 na deskách knihy založené tehdejším děkanem Václavem Králíkem. Podruhé se znak nachází na vyšehradském registru z roku 1482.

 

Význam erbu je nabíledni. Zkřížené klíče k nebeskému království jsou jednak znamením sv. Petra, jednak římského papeže. Jedná se tedy o doklad toho, že Vyšehradská kapitula bývala vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Současně se jedná o připomínku, že kostel je vysvěcen jménem sv. Petra a Pavla. Často bývá dvojice zlatých klíčů doplněna ještě papežskou tiárou, takže snadno může dojít k záměně se státním znakem Vatikánu.

Znak Vyšehradu na kapitulní bazilice
Znak Vyšehradu nad portálem kapitulní bazilky sv. Petra a Pavla.

Kde všude na Vyšehradě se s erbem můžete setkat? Především na kostele sv. Petra a Pavla. Zkřížené klíče objevíte na jeho průčelí i na dřevěných kostelních vratech. Dále se erb nachází na většině kanovnických budov s výjimkou starého proboštství, na portálu ve Štulcových sadech a nad severní brankou na hřbitov. Znak je dokonce zapracován i do bronzového reliéfu na památku Elišky Přemyslovny, který zdobí nároží domu před kostelem.

 

Další množství erbů je pak rozeseto po kapitulních statcích mimo Prahu. Z těch nejvýznamnějších stojí za zmínku Kosoř, Větrušice a Žitenice.