Kde se vzal vyšehradský labyrint?

Ve chvílích, kdy na Vyšehradě utichne všechen ruch a odjedou zaparkovaná auta, vyjeví se jedna novodobá kuriozita – kopie labyrintu v Chartres.

 

Pravidelní návštěvníci zajisté vědí, o čem je řeč. Labyrint je namalovaný bílou barvou na vyasfaltovaném parkovišti mezi Starým a Novým proboštstvím. Kompletně odkrytý tak bývá jen málokdy. Po jeho obvodu se pak nachází série nápisů, která dokumentuje jeho vznik a vývoj.

 

Dá-li se nápisům věřit, pak za datum vzniku lze považovat rok 1997. Poznámka autora zdůvdodňuje, že se tak stalo u příležitosti osmistého výročí vzniku katedrály v Chartres. To je však mírná nepřesnost. Chlouba francouzské gotiky se podle dostupných pramenů začala stavět už roku 1194. K jejímu dokončení a slavnostnímu vysvěcení pak došlo až roku 1260. Labyrint na podlaze katedrály vznikl pravděpodobně začátkem třináctého století.

Labyrint v Chartres
Nákres labyrintu v Chartres. (Wikimedia Commons)

Co bylo smyslem labyrintu? Měl symbolizovat pouť do Jeruzaléma, kterou vykonávali kajícníci za své hříchy. V katedrále se tato pouť smrskla na necelých 300 metrů v podobě soustředných kruhů, vedoucích do středu labyrintu. Kajícník tudíž musel zptyovat svědomí o dost rychleji. Podobných labyrintů lze dodnes najít ve francouzských či italských katedrálách celou řádku. Namátkou v Amiens nebo v Remeši.

 

Ale zpátky na Vyšehrad. Zdejší labyrint byl vytvořen svépomocí jen s pomocí bílé barvy. Od svého vzniku tak svádí neúprosný souboj s deštěm a pneumatikami parkujících aut. Leč jednou za čas se objeví nějaká dobrá duše, která blednoucí obrys obtáhne. Podle záznamů došlo dosud k šesti opravám, naposledy v roce 2013. Mám pro tenhle živelný zásah do veřejného prostoru pochopení. Už vzhledem k bezprostřednímu sousedství mateřské školy.

Labyrint na Vyšehradě
Vyšehradský labyrint na snímku z družice. (Foto Google Maps)

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že nejspíš nejde o první vyšehradský labyrint. Popelka Biliánová se v jednom starém textu zmiňuje o zahradním bludišti, které prý bývalo v hradebním příkopu před branou Špičkou a sloužilo k pobavení důstojnictva. Odkud Popelka tuto informaci čerpala, se mi ale dosud nepodařilo zjistit. Proto ji, prosím, berte bez záruky.