Vyšehrad v osmdesátém šestém
Občas se mi poštěstí sehnat do svého archivu staré fotky nebo diapozitivy Vyšehradu. To je i případ těchto snímků, které pořídil neznámý amatér v roce 1986. Část z nich jsem naskenoval, abyste se mohli propadnout v čase o třicet pět let zpátky. V popiscích jsem se snažil respektovat dobové názvy míst a objektů.
Karlov
Procházka začíná u stanice metra Gottwaldova. Z vyhlídkové terasy před Palácem kultury vidíme na opačné straně údolí chrám na Karlově, doplněný bujným porostem Folimanky. Ta tvoří zelenou hranici mezi Novým Městem a Nuslemi.
Most Klementa Gottwalda
Tentýž pohled zasazený do širšího kontextu odhaluje ladné těleso mostu Klementa Gottwalda. Tou dobou bylo ještě na mostě instalováno nízké zábradlí, které umožňovalo sebevrahům „hluboké zážitky“.
Vila Bělka
Na cestě od metra k Vyšehradu nelze přehlédnout Vilu Bělku. Někdejší letohrádek pražského purkmistra Václava Bělského sloužil za normalizace jako rezidence britského velvyslance.
Brána Špička
Krátce po vstupu do vyšehradské pevnosti od Pankráce míjíme torzo středověké brány Špičky. Po mnoho staletí šlo o zdejší dominantu, která ovšem podlehla požadavkům doby a vojenskému využití Vyšehradu. Dochovala se tak pouze část jednoho z pilířů. Narozdíl od osmdesátých let je dnes kamenné zdivo Špičky omítnuto, střecha zbavena trávníku a uvnitř funguje informační centrum.
Leopoldova brána
Průhledem mezi větvemi lze spatřit neobvyklého ptáka. Na vrcholku Leopoldovy brány trůní orlice coby symbol Svaté říše římské. Bohužel je zpodobněna tak nešťastně, že připomíná spíše supa nebo husu.
Socha sv. Vojtěcha
Jeden z českých patronů měl k Vyšehradu blízký vztah. Podle historických zpráv zde koncem 10. století vysvětil rotundu sv. Jana Evangelisty, po jejíž pozůstatcích dosud marně pátrají archeologové. Shodou okolností se socha sv. Vojtěcha nachází na rohu dvou zdí, za nimiž se dnes nachází zázemí Archeologického ústavu Akademie věd.
Karlachovy sady
Nároží se sochou sv. Vojtěcha je lépe patrné z mírného odstupu, tedy z míst před vchodem na Vyšehradský hřbitov. Na vzdálenějším konci ulice se ve větvích mírně ztrácí budova Starého děkanství s pozůstatky baziliky sv. Vavřince. Ve směru záplatovaného asfaltu se pak nachází tzv. Čertův sloup.
Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla
Jediná vyšehradská stavba vystupuje až nad vrcholky stromů – kapitulní bazilika s dvojicí novogotických věží. V osmdesátých letech odtud zněly jen dva historické zvony, umístěné v jižní věži. V devadesátých letech pak přibyl nejprve malý zvon v sanktusní věžičce a v roce 2001 dalších 18 zvonů – čtyři velké a čtrnáct menších pro novou zvonkohru.
Socha sv. Šebestiána
Ve výklenku hradební zdi směrem k Vltavě spočívá sv. Šebestián rozstřílený v řešeto. Koncem 19. století doputoval na Vyšehrad ze Starého Města, jak se můžete dočíst v tomto článku.
Podolská porodnice
V době svého otevření v roce 1914 bylo Pražské sanatorium kritizováno za svou podobu. Z tohoto snímku je ale vidět, že členitost budovy má svůj půvab – z hradebního ochozu se jeví jako malebná vesnička. Jako každá správná porodnice má i ta podolská svůj komín, na němž mohou přistávat čápi s novorozenci.
Nábřeží Karla Marxe
Další pohled z hradeb míří k domovnímu bloku na podolském nábřeží Karla Marxe. Ve vzájemné symbióze se zde prolíná bytová výstavba třicátých a šedesátých let. V druhém plánu lze spatřit Veslařský ostrov a úplně v dáli částečně zprovozněný most Antonína Zápotockého, dnes známý jako Barrandovský.
Podolský přístav
Z jihozápadního rohu hradeb se před návštěvníkem otevírá pohled do podolského „Háfnu“. Přístaviště bývalo původně o fous širší, dokud v sedmdesátých letech nedošlo k mírnému rozšíření nábřeží.
LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?
Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!
