Vyšehrad v osmdesátém šestém

Občas se mi poštěstí sehnat do svého archivu staré fotky nebo diapozitivy Vyšehradu. To je i případ těchto snímků, které pořídil neznámý amatér v roce 1986. Část z nich jsem naskenoval, abyste se mohli propadnout v čase o třicet pět let zpátky. V popiscích jsem se snažil respektovat dobové názvy míst a objektů.

 

Vyšehrad, 1986 – pohled ke Karlovu

 

Karlov

Procházka začíná u stanice metra Gottwaldova. Z vyhlídkové terasy před Palácem kultury vidíme na opačné straně údolí chrám na Karlově, doplněný bujným porostem Folimanky. Ta tvoří zelenou hranici mezi Novým Městem a Nuslemi.

 

 

Most Klementa Gottwalda

Tentýž pohled zasazený do širšího kontextu odhaluje ladné těleso mostu Klementa Gottwalda. Tou dobou bylo ještě na mostě instalováno nízké zábradlí, které umožňovalo sebevrahům „hluboké zážitky“.

 

Vyšehrad, 1986 – Vila Bělka

 

Vila Bělka

Na cestě od metra k Vyšehradu nelze přehlédnout Vilu Bělku. Někdejší letohrádek pražského purkmistra Václava Bělského sloužil za normalizace jako rezidence britského velvyslance.

 

Vyšehrad, 1986 – Brána Špička

 

Brána Špička

Krátce po vstupu do vyšehradské pevnosti od Pankráce míjíme torzo středověké brány Špičky. Po mnoho staletí šlo o zdejší dominantu, která ovšem podlehla požadavkům doby a vojenskému využití Vyšehradu. Dochovala se tak pouze část jednoho z pilířů. Narozdíl od osmdesátých let je dnes kamenné zdivo Špičky omítnuto, střecha zbavena trávníku a uvnitř funguje informační centrum.

 

Vyšehrad, 1986 – Leopoldova brána

 

Leopoldova brána

Průhledem mezi větvemi lze spatřit neobvyklého ptáka. Na vrcholku Leopoldovy brány trůní orlice coby symbol Svaté říše římské. Bohužel je zpodobněna tak nešťastně, že připomíná spíše supa nebo husu.

 

Vyšehrad, 1986 – sv. Vojtěch

 

Socha sv. Vojtěcha

Jeden z českých patronů měl k Vyšehradu blízký vztah. Podle historických zpráv zde koncem 10. století vysvětil rotundu sv. Jana Evangelisty, po jejíž pozůstatcích dosud marně pátrají archeologové. Shodou okolností se socha sv. Vojtěcha nachází na rohu dvou zdí, za nimiž se dnes nachází zázemí Archeologického ústavu Akademie věd.

 

Vyšehrad, 1986 – Karlachovy sady

 

Karlachovy sady

Nároží se sochou sv. Vojtěcha je lépe patrné z mírného odstupu, tedy z míst před vchodem na Vyšehradský hřbitov. Na vzdálenějším konci ulice se ve větvích mírně ztrácí budova Starého děkanství s pozůstatky baziliky sv. Vavřince. Ve směru záplatovaného asfaltu se pak nachází tzv. Čertův sloup.

 

Vyšehrad, 1986 – Bazilika sv. Petra a Pavla

 

Kapitulní bazilika sv. Petra a Pavla

Jediná vyšehradská stavba vystupuje až nad vrcholky stromů – kapitulní bazilika s dvojicí novogotických věží. V osmdesátých letech odtud zněly jen dva historické zvony, umístěné v jižní věži. V devadesátých letech pak přibyl nejprve malý zvon v sanktusní věžičce a v roce 2001 dalších 18 zvonů – čtyři velké a čtrnáct menších pro novou zvonkohru.

 

Vyšehrad, 1986 – sv. Šebestián

 

Socha sv. Šebestiána

Ve výklenku hradební zdi směrem k Vltavě spočívá sv. Šebestián rozstřílený v řešeto. Koncem 19. století doputoval na Vyšehrad ze Starého Města, jak se můžete dočíst v tomto článku.

 

Vyšehrad, 1986 – výhled k Podolské porodnici

 

Podolská porodnice

V době svého otevření v roce 1914 bylo Pražské sanatorium kritizováno za svou podobu. Z tohoto snímku je ale vidět, že členitost budovy má svůj půvab – z hradebního ochozu se jeví jako malebná vesnička. Jako každá správná porodnice má i ta podolská svůj komín, na němž mohou přistávat čápi s novorozenci.

 

Vyšehrad, 1986 – výhled do Podolí

 

Nábřeží Karla Marxe

Další pohled z hradeb míří k domovnímu bloku na podolském nábřeží Karla Marxe. Ve vzájemné symbióze se zde prolíná bytová výstavba třicátých a šedesátých let. V druhém plánu lze spatřit Veslařský ostrov a úplně v dáli částečně zprovozněný most Antonína Zápotockého, dnes známý jako Barrandovský.

 

Vyšehrad, 1986 – výhled do Podolí


Podolský přístav

Z jihozápadního rohu hradeb se před návštěvníkem otevírá pohled do podolského „Háfnu“. Přístaviště bývalo původně o fous širší, dokud v sedmdesátých letech nedošlo k mírnému rozšíření nábřeží.