U Prasátků na Oserově

Některé místní názvy mají tu smůlu, že se v průběhu doby zkomolí a nabudou odlišného významu. Tím hůře, je-li nový význam vulgární povahy. To se přihodilo někdejší podskalské ulici s názvem Oserov.

 

“Na Oserově nebude se již říkati a znalci i milovníci staré Prahy mají se naučiti novému pojmenování. Dobrý lid podskalský těžko asi přivykne názvu ‚ulice Kosmova‘. Stala se o tom zmínka již v prvním čísle tohoto časopisu, kde ne nadarmo poukázáno, že ‚Oserov‘ náleží k nejstarobylejším jménům v celé Praze. K oněm řádkům poznamenáváme dále, že žadatelem za změnu jména ‚Oserov‘ jest p. Rudolf Tereba, dvorní stavitel, a jak patrno, také znalec památností pražských (doporučujeme jej za člena komise pro soupis památek pražských); týž podal žádosť k sl. radě městské, která se usnesla podati návrh sboru obecních starších, aby ulice na Oserově na příště pojmenována byla ‚ulicí Kosmovou‘ dle nedalekého kostelíka sv. Kosmy a Damiana.

U Prasátků, kostel Nejsvětější Trojice – Podskalí
Kostel Nejsvětější Trojice a Terebův dům U Prasátků kdysi a nyní. Na starém snímku si lze povšimnout sochy sv. Ludmily vystupující z nároží v úrovni prvního patra.

Název ten jest však s napětím všech sil přitažen za vlasy. Nejblíže jsou kostely Nejsvětější Trojice a v Emausích, pak teprve zjeví se nám zmíněný kostelík. Ale nový název ulice mimo to nekryje se s jménem, od něhož odvozen. Kdyby šlo o správnosť a historickou pravdu, musila by se pojmenovati ulicí ‚Kosmovou a Damianovou‘. Proč však v novém názvu sv. Damian vynechán, a nápadně vyznamenán Kosmas? Vidí snad v něm p. žadatel našeho kronikáře Kosmu? – Jak asi ona žádosť vznikla, soudíme z tohoto: Pan R. Tereba vystavěl právě krásný třípatrový dům na rohu ulice, řečené Oserov, kteréžto jméno se mu nelíbí, protože je nesprávně odvozoval nepříliš pěkným způsobem. Zatímně varujeme přátelsky příslušné činitele, aby nedávali místa neodůvodněné žádosti. Jen tak uspoří si jisto jistou blamáž! V některém z našich časopisů vyjde ostatně článek věnovaný Oserovu.“

Rudolf Tereba – náhrobek na Vyšehradském hřbitově
Od roku 1904 pobývá stavitel Rudolf Tereba na Vyšehradském hřbitově.

Tato drobná zpráva, podepsaná zkratkou „Hs.“, ocitla se v roce 1893 na stránkách Časopisu společnosti přátel starožitností českých v Praze. Pojednává o ulici, která dnes sluje názvem Pod Slovany. Za starých podskalských dob, ještě než plaveckou osadu smetla asanace, jmenovala se ulička Oserov. A třebaže bývala rozbředlá a blátivá až hanba, její etymologie není až tak vulgární, jak by se mohlo zdát. František Ruth v Kronice královské Prahy a obcí sousedních doslova napsal: „Starý tento název (r. 1574 čte se Vuozerov, a tehdy k tomu náležela i Trojická ul.) není od ozírati, nýbrž souvisí se slovem ‚ostrov‘ od kořene ‚sr‘ téci; sr. struha, kde také t jest vsuto, jak ve slově ‚ostrov‘.“

Oserov, Pinasův plán Prahy
O tom, že Oserov byl skutečně zkomoleninou slova „ostrov“, svědčí i Pinasův plán Prahy z let 1840-42.

Aby se vlk nažral, a koza zůstala nepoškozena, upravila se v roce 1894 transkripce z Oserov na Ozerov. Se zánikem starého Podskalí na začátku dvacátého století pak dvojsmyslné pojmenování vymizelo z map úplně. Stavitel Tereba si tak mohl oddechnout. Alespoň zčásti. Historické prameny už totiž nezmiňují, jak nesl skutečnost, že lidé jeho výstavnímu podskalskému činžáku ze zvyku nadále říkali „U Prasátků“.

U Prasátků, Oserov, Podskalí
Původní dům U Prasátků na vzácné fotografii Podskalí ze směru od Emauzského kláštera. Zcela vlevo do snímku nesměle vstupuje věž kostela Nejsvětější Trojice.

Stejně jako většina podskalských domů i tento odkazoval svým názvem k rodu, který dům v minulosti vlastnil. Až do konce devatenáctého století šlo o drobné patrové stavení, jehož zahrada přímo sousedila s kostelíkem Nejsvětější Trojice. Na zplanýrované parcele pak vyrostly kromě Terebovy novostavby ještě další dva činžáky, tvořící dodnes severozápadní nároží zdejšího domovního bloku. Do vnitrobloku pak o několik desetiletí později přibyla ještě funkcionalistická budova garáží od architekta Oldřicha Tyla.

U Prasátků, Podskalí – Adolf Liebscher
Jedna z Liebscherových maleb na fasádě domu.

Terebův dům U Prasátků stojí za povšimnutí také kvůli své fasádě, kterou vyzdobil malíř Adolf Liebscher. Vedle obligátní Nejsvětější Trojice zpodobnil na průčelí také Pannu Marii. Na druhou stranu domu pak přidal alegorii Prahy a postavy v národních krojích. Vše korunuje nárožní socha sv. Ludmily. Až budete procházet okolo, tak hlavu vzhůru!

 

 


LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!
QR platba Vyšehradskej.cz