Tunel prosáklý švabachem

U příležitosti nedávného otevření tunelu Blanka je vhodné připomenout nejstarší dopravní tunel v Praze – Vinohradský železniční. Začíná výjezdem z Hlavního nádraží a ústí na vinohradské straně Nuselského údolí. Do provozu byl uveden roku 1871 a jeho ražba trvala dva roky, tedy čtvrtinu toho, co Blanka.

Kresba i následující popis pochází z Nového pražského kalendáře pro město a venkov z roku 1873: “Na podzim 1869 začaly práce na tunelu zároveň na čtyrech místech. Na vrcholi planiny vykopány jsou dvě šachty do hlubiny země, a mimo to blíž nádraží i na stráni Nuselské štoly do boků planiny hnány. Poněvadž na dně šachet pracováno bylo na obě strany, tedy počala práce na tunelu vlastně na šesti místech.

Větším dílem zaměstnáno bylo při vrtání tisíc i více dělníků. Práce byla krušná. Útvar vysočiny skládá se hlavně z břidlice, která, prostoupena místy žilami křemene, byla tak pevná, že obyčejné nářadí havířské jen pomalu bylo by ji přemáhalo, pročež musila býti trhána. Na jeden krychlový sáh potřebováno 5-10 liber dynamitu. Bylo to utíkání, když kladen knot na podkop, a bouchání, když vyletěl. Jinou obtíž působila voda, vyrážející z rozpuklin mezi břidlicí, která dělníkům velice v práci překážela. K odvedení jejímu musila podél celého tunelu vedena býti stoka.

Jak mile bylo kus stropu v tunelu vylomeno, ihned přišli tesaři, aby jej podpírali, a potom zedníci, aby jej pevně vyklenuli. Neboť jakkoli pevnou by se osvědčila břidlice při trhání, jak mile vešla v styk s povětřím, snadno zvětrala, pročež celý tunel musil být vyklenut, větší díl žulou, suché vrstvy pak pískovcem. Po dvouleté práci byl 601 sáhů dlouhý tunel dokončen, v říjnu 1871 mohly skrz něj už jezditi lokomotivy. Jest asi ze všech železničních tunelů v Čechách nejdelší.”