Tajemství Jedličkovy levé ruky

Profesor Rudolf Jedlička patřil v mnoha ohledech k průkopníkům moderního lékařství. Bez nadsázky se dá říct, že držel prsty na tepu doby tak dlouho, dokud o ně nepřišel.

 

Většina lidí má Jedličkovo jméno spojené především s Podolským sanatoriem a nedalekým ústavem pro tělesně postiženou mládež. Jedlička byl ale zároveň zakladatelem české rentgenologie. Svůj první snímek vyvolal už v roce 1897, tedy necelé dva roky po Röntgenově objevu.

 

Jedlička pochopil, že využití paprsků X zcela změní lékařskou diagnostiku a pomůže zachraňovat lidské životy. Röntgenův přístroj byl ale tou dobou natolik drahý, že si ho nemohl z vlastních prostředků dovolit. První pacienty proto snímkoval v hotelu U černého koně Na Příkopě, jehož majitel zakoupil přístroj k pobavení hotelových hostů.

Jak vidno, ani zmrzačená levačka nebránila Rudolfu Jedličkovi (zcela vpravo) v operování. Na snímku mu právě asistuje jeho bratr Michal. (Archiv Jedličkova ústavu)

Vlastní rentgen si Jedlička pořídil o rok později a neváhal se kvůli němu zadlužit až po uši. Prý za něj utratil dvojnásobek svého ročního platu. Hleděl ho proto náležitě využít a snímkoval o sto šest. Respektive vyšetřoval pacienty přes stínítko, na kterém se objevoval živý pohled do lidských útrob.

 

V počátcích rentgenologie se ještě mnoho nevědělo o zhoubných následcích, které s sebou přináší dlouhodobé ozařování. Rudolf Jedlička byl zvyklý před vyšetřením nastavovat intenzitu záření podle obrazu vlastní ruky, kterou předkládal před stínítko. Už za pár let se ale u Jedličky projevily první příznaky nemoci z ozáření, kvůli které přišel postupně o tři prsty na levé ruce. Trpěl přitom takovými bolestmi, že si vyvinul vlastní utišující metodu – do obvazu ruky přikapával kokain.

Účastníci prvního sjezdu Československé společnosti pro rentgenologii a radiologii v roce 1926. Rudolf Jedlička zcela uprostřed skrývá levou ruku za zády. Po jeho pravici sedí manželka Dmitrije Mendělejeva Anna Popovová. (Archiv Jedličkova ústavu)

U chirurga Jedličkova formátu by se zdálo, že amputace prstů ukončí jeho kariéru na operačních sálech. Jedlička si ale vyrobil speciální pinzetu, se kterou úspěšně operoval tisíce dalších pacientů. Na oficiálních portrétech má ovšem nasazenou rukavici anebo svou zohyzděnou ruku skrývá za zády. Tak je tomu i na společné fotografii účasníků sjezdu československých rentgenologů a radiologů. Mimochodem, při této příležitosti zavítala do Podolského sanatoria také Marie Sklodowská Curie.

 

Rudolf Jedlička zemřel v říjnu 1926 v pouhých 57 letech. Bezprostřední příčinou smrti byla angina pectoris, ale je jisté, že Jedličkův organismus byl celkově oslaben nemocí z ozáření. Proto je jeho jméno uvedené na památníku obětem rentgenologie v německém Hamburku.

 

Text vznikl s přispěním Petra Koláře z Jedličkova ústavu.