Vyhlídka za Železnou oponu

Z barokního areálu pražského Karlova trošku nepatřičně trčí podivná kovová konstrukce. Jedná se o tzv. špačkárnu, komunistickou pohraniční pozorovatelnu, umístěnou coby exponát ve zdejším Muzeu Policie ČR.

Jakmile se mezi východní a západní Evropou zatáhla Železná opona, československá hranice s Německem a Rakouskem se neprodyšně uzavřela. Nejprve se natáhlo pletivo z ostnatých drátů. Pak se do něj navíc ještě pustil proud. Později přibyla minová pole. A postupně se začaly stavět také strážní věže, které pomáhaly pátrat po případných narušitelích hranic.

První pohraniční pozorovatelny vypadaly v padesátých letech spíš jako myslivecké posedy, protože byly dřevěné. V následujících desetiletích je však nahradily typizované kovové konstrukce s proměnlivou výškou. Ty nejvyšší dosahovaly až dvanácti metrů, ale zpravidla bývaly nižší. Stačilo, když dostatečně vyčnívaly nad okolní terén a lesní porost.

Hlídky s dalekohledy jednak sledovaly, zda se někdo neskrývá v houštinách. Za druhé pak vyhlížely případnou světelnou signalizaci. Pohraniční stráž používala celou škálu světlic a šrapnelů, kterými oznamovala potenciální nebezpečí. Některé z nich byly vystřelovány automatickými nástražnými systémy. Proto musely být hlídky v neustálé pohotovosti, aby signalizace neproběhla bez povšimnutí.

Důkladné zabezpečení hranic se v letech 1948-1989 stalo zdrojem mnoha tragických příběhů. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů zemřelo během té doby při různých incidentech okolo 270 civilistů, což dělá přibližně jednu oběť každé dva měsíce. Někteří byli zastřeleni, další se utopili nebo vykrváceli na plotech z ostnatého drátu.

Paradoxně více mrtvých však bylo na straně pohraničníků. Odhady mluví až o 650 obětech. Služba na hranicích byla psychicky nesmírně vyčerpávající, a tak někteří vojáci v paranoidní atmosféře pálili jeden po druhém nebo páchali sebevraždy. Část z nich zahynula vlastní neopatrností v nastražených minových polích.

Špačkárna na Karlově tak dnes představuje dvojnásobné memento. V koutku nad zahradou Ztracenkou ji doplňuje ještě plot s ostnatým drátem a přehlídka historických hraničních kamenů. Na prohlídku se dostanete i bez vstupného. Dvůr Muzea Policie ČR je veřejně přístupný denně s výjimkou pondělí.

LÍBIL SE VÁM TENTO TEXT?

Podpořte provoz stránky Vysehradskej.cz dobrovolným příspěvkem na účet 1015305071/6100. Využít můžete platbu prostřednictvím QR kódu. Díky za podporu!