Historie vepsaná do školních obědů

V příštích pěti letech vyrostou na Albertově dvě nové univerzitní budovy. A definitivně tak zanikne bývalý Studentský domov, místo s velmi divokou historií.

Vyšehradský Banksy odhalen!

Kdo je autorem neslavnějšího vyšehradského street artu? Budete se dost divit...

Praze vládnou potkani

Každý Pražan si živí v podzemí města několik potkanů. Současné oficiální odhady hovoří o tom, že jich ve městě žije přes pět milionů.

Zapomenutý pražský fotograf Ferdinand Bučina

Ledaři na Vltavě, stánky s pečenými kaštany nebo kluci cvrnkající na nábřeží kuličky. Nechte na sebe dýchnout pražskou nostalgii z fotek Ferdinanda Bučiny.

Královská solnice na Výtoni v Podskalí

Nejlépe impregnovanou stavbou v Praze byla podskalská solnice, jejíž dřevěné trámy prý ztvrdly působením soli na kámen. Více ve fejetonu Popelky Biliánové.

Kdy bude proražen druhý vyšehradský tunel?

Nebojte se, nejedná se o další bizarní výstřelek současného magistrátu. Stavba druhého tunelu pod Vyšehradem se plánovala už před druhou světovou válkou.

Pleskotova podolská „Tugendhatka“

Má-li nějaká pražská novostavba posledních let šanci přečkat staletí, je to Pleskotova vila v podolské Procházkově ulici. Nadčasově krásná betonová pevnost.

Pražská lososnice aneb staročeské sushi

Ačkoliv Češi nikdy neměli moře, oceán jim posílal pozdravy v podobě lososů. Každý rok táhla jejich hejna Prahou, aby se na horním toku Vltavy vytřela.

Co skryl Kamil Lhoták ve svých kresbách?

U příležitosti velké retrospektivy Kamila Lhotáka v Obecním domě zveřejňuji výsledky svého experimentu s rozpohybováním Lhotákových kreseb.

Pracky pryč od Nuselského mostu

Čas od času vzejde z pražského magistrátu nápad na „kultivaci“ Nuselského mostu. Existuje přitom řada důvodů, proč by měl Nuselák zůstat takový, jaký je.

Hofmanův vyšehradský skicář

Architekt a výtvarník Vlastislav Hofman prožil polovinu života na Vyšehradě. A podal o tom svědectví prostřednictvím svých kreseb a svého vnuka.

Z Vyšehradu do Prahy po železnici

Následující „cestopisnou črtu“ napsal v roce 1888 Petr Kopal pro katolický týdeník Čech. Popisuje v ní cestu vlakem z vyšehradského nádraží na „Hlavák“.

Vyšehrad očima kubisty Hofmana

Jak by bývala vypadala radikální kubistická přestavba Vyšehradu? Seznamte se s architektonickými plány Vlastislava Hofmana z roku 1914.

Josef Chochol – Na obranu Vyšehradu

V červnu roku 1910 uveřejnil architekt Josef Chochol polemickou stať, ve které se ohrazoval proti zamýšlené likvidaci vyšehradské pevnosti.

Jak připravit vyhlášené podolské grundle

Staré Podolí patřívalo v minulosti k oblíbeným výletním cílům Pražanů. Do zdejších rybářských hospůdek se chodilo na výtečné smažené grundle.

Nejlevnější nocleh v Praze nabízí Hotel Díra

Tuláci, bezdomovci, problémová mládež i pražská galerka. Ti všichni si dávali dostaveníčko v podzemním Hotelu Díra ve stráni pod Karlovem.

Výtoňský limnigraf vám předpoví budoucnost

Vodu, čas i povětří střeží na Výtoni secesní limnigraf – hydrometeorologická stanice z roku 1907. Přečtěte si vyčerpávající popis všech jejích funkcí.

Tajemný dům u Vyšehradského tunelu

Přízemní domek těsně vedle Vyšehradského tunelu ukrývá mnohá tajemství. Třeba podzemní jeskyni, vytesanou do vyšehradské skály.

Když se na Vyšehradě bydlívalo pod mostem

Než v Praze naplno propukne bytová krize, přináším pár historicky oveřených tipů na volné vyšehradské kvartýry, kde lze případně složit hlavu.

Ledařina, těžká dřina

Jakmile v Praze zamrzla Vltava natolik, že led unesl člověka, začala tzv. ledovací kampaň. Řeka se rozřezala na kousíčky a rozvezla lidem do sklepů.

Nuselské pekáče buchet

První posilovna v Nuslích otevřela roku 1900, kdy třináctka siláků založila Klub atletů Nusle.

Vyšehradská zbrojnice v plamenech

Zdá se to k nevíře, ale ještě před sto lety stála na Vyšehradě místo současného parku barokní zbrojnice. Největší vyšehradská stavba všech dob.

Sto jedenáct metrů Kolíbala

Jedním z největších uměleckých děl v pražském veřejném prostoru je opěrná zeď na předmostí Nuselského mostu, kterou ztvárnil Stanislav Kolíbal.

U pěti králů v Podskalí

Bájná přemyslovská knížata, o nichž se zmiňují Staré pověsti české, jsou prý pohřbena v Podskalí. Konkrétně pod domem U pěti králů.

Jak se Nepomucký maskoval za Husa

Ve stínu pankráckého kostelíčka se skrývá stará barokní socha, která kdysi bývala terčem vášnivých sporů a fanatického uctívání.

Pankrácká továrna na nosy

Než se česká plastická chirurgie dopracovala až k umělým ňadrům, byla zapotřebí spousta obětavé práce v nenápadném domě pár metrů za vyšehradskou bránou.

Jak architekt Berthold Schwarz vstal z mrtvých

Když jsem nedávno psal o pankráckých domech Bertholda Schwarze, posteskl jsem si, že o jejich autorovi není známo skoro nic. Prý zahynul během holokaustu...

První pražské letiště udusal vlastníma nohama František Šimůnek na Pankráci

K památným místům českého letectví patří pankrácká pláň. Stával tu první hangár v Praze, ve kterém parkoval své letadlo nuselský zámečník Šimůnek.

Grandšpitál pana Jedličky, ve kterém se narodila půlka Prahy

V podolské stráni pod Vyšehradem bývaly úrodné vinice. Dnes na stejném místě stojí neméně plodná porodnice, ve které už se narodilo přes dvě stě tisíc dětí.

Funkcionalismus pod proudem

Praha je plná architektonických skvostů, které se do průvodců nikdy nedostanou. Tak jako měnírny elektrického proudu – funkcionalismus v nejčistší formě.

Lukrativní podnájem pod vyšehradským viaduktem

Odjakživa mě zajímalo, co všechno se skrývá v útrobách vyšehradského viaduktu – téhle "Berlínské zdi" mezi Vyšehradem a Novým městem.

Jak se na Slepičárně upalovaly čarodějnice a hasila žízeň

Také Vyšehrad má svou odvrácenou tvář – návrší zvané Slepičárna. Tady na zapálených hranicích probíhalo sadistické účtování s pohanskou minulostí.

Tajemství Jedličkovy levé ruky

Profesor Rudolf Jedlička patřil v mnoha ohledech k průkopníkům moderního lékařství. Držel prsty na tepu doby tak dlouho, dokud o ně nepřišel.

Pozor na hlavu, padá dvouplošník!

Když vám do zahrady vlétne Avia v plné rychlosti, jde o pěknou polízanici. Tím spíš, když se nejedná o náklaďák, ale o letadlo.

Smrad a hnus v botičské deltě

Jeden z nejznámějších pražských potoků nebýval vždy tak nenápadný jako dnes. Botič naopak dával svou přítomnost odjakživa dost výrazně najevo.

Podskalská celnice na Výtoni

Celnice na Výtoni je něco jako podskalský sirup. Do jediné stavby se totiž koncentruje celá historie svérázné čtvrti, kterou před sto lety smetla asanace.

Po stopách zapomenutých vyšehradských tramvají

Za starých časů mívaly tramvaje konečnou stanici před Vyšehradskou radnicí. A dokonce se uvažovalo o prodloužení trati skrz pevnost až na Pankrác.

Kde měl kaplan kaplanku?

V těsném sousedství vyšehradské kaple Panny Marie Šancovské stojí patrový dům č. 9. Jde o někdejší obydlí vyšehradského kaplana, tedy kaplanku nebo vikárku.

Krásná, ale zbytečná Leopoldova brána

Ačkoliv ji postavili Italové, říká se jí Francouzská. A přestože byla dokončena kolem roku 1670, otevřela se až o 160 let později.

Podmanivý design socialistického stravování

O centrálně plánovaném hospodářství si můžeme myslet cokoliv. Jedno mu však nelze upřít – konzistentní korporátní identitu.

Posvátné místo pražského terorismu

První teroristický pokus se na Vyšehradě odehrál už v listopadu 1744. Vyhodit pevnost do povětří se ale povedlo až Tomu Cruisovi.

Tučkův hydrobus aneb Nejrychlejší muž na Vltavě

Pražský knihkupec Karel Tuček patřil k hrstce průkopníků českého letectví. Víc se ale proslavil jako tvůrce neobvyklého motorového člunu.

Se skicákem Vyšehradem

Další procházka se skicákem Karla Filipa začíná u rozbombardovaného kláštera Na Slovanech, pokračuje přes Vyšehrad a končí nedaleko podolské katovny.

Jak se bourala stará Pankrác

Obsáhlá série fotek zachycuje demolici domovního bloku na rohu ulic Na Pankráci a Štětkovy. Do konce 60. let stávaly v těch místech malebné patrové domky.

Se skicákem po náplavce

Vydejte se proti proudu Vltavy od Jiráskova mostu až do Podolí na sérii ilustrací Karla Filipa z let 1948-58.

Kde na Vyšehradě se nachází Polsko?

Do vyšehradské historie se zapsala řada různých národů. Po Francouzích je na Vyšehradě pojmenovaná brána, po Polácích pro změnu hospoda.

Pražské pumpy, ohrožený druh

Chřadnoucí, opomíjené, trpěné… Staré pražské pumpy, které kdysi stávaly na každém druhém nároží. Dnes už v ulicích hibernuje jen pár posledních mohykánů.

Pod Vyšehradem se srazily vlaky

Nelekejte se, k nehodě dvou parních lokomotiv došlo roku 1901. Od té doby už České dráhy vzniklé zpoždění dohnaly.

Zkratka pro invalidy z Vyšehradu do Podolí

Nejmenší a nejmladší vyšehradskou bránu nechal postavit Rudolf Jedlička. Jedná se o zkratku mezi zahradou Jedličkova ústavu a areálem sousedního sanatoria.

Chytne Kongresák druhou mízu?

Ačkoliv se většinou věnuji pražské historií, tentokrát udělám výjimku. Dostavba Kongresového centra totiž ovlivní vyšehradského genia loci na dlouho dopředu.

Socialistický realismus na vejminku

Vyrovnat se s odkazem socialistického realismu lze všelijak. V případě sochy Radostný den od Jana Hány byla použita strategie „Sejde z očí, sejde z mysli“.

Soukromá vyhlídka z Vyšehradu

Chcete se potěšit vyšehradskou vyhlídkou, a nemačkat se přitom v davu turistů na hradbách? Doporučuju vám romantický altánek v areálu Podolské porodnice.

Pankrácké činžáky Bertholda Schwarze

Berthold Schwarz je lehce záhadnou postavou meziválečné architektury. Ačkoliv po sobě zanechal řadu staveb, dodnes se neví, kdy se narodil nebo jak zemřel.

Je tohle ta nejúžasnější mapa Prahy, jakou jste kdy viděli?

Skvěle graficky zpracovaný, bohatě ilustrovaný a z větší části stále aktuální. Prohlédněte si Názorný plán Prahy ze 30. let od architekta Ladislava Laudy.

Pomník neznámého skejťáka

Během normalizace vznikla v Praze spousta plastik a soch ve veřejném prostoru. Jedna z nich však předběhla svou dobu - bronzový Skateboardista na Folimance.

Jak si Bezruký Frantík potřásl nohou s prezidentem USA

Určitě znáte otřepaně klišé o zlatých českých ručičkách. Zapomeňte na něj. Úžasný příběh nejznámějšího mrzáčka z Jedličkárny ho staví na hlavu.

Jedno jméno, čtyři nohy a patnáct svěťáků

Pokud by se sportovní úspěch měřil počtem světových rekordů, která česká atletka by na tom byla nejlíp? Zátopková, Kratochvílová, nebo Špotáková? Samá voda...

Vila Marie ve spárech vinohradské buržoazie

Nechte si vyprávět o tom, jak vypadaly Vinohrady, než je začali mrzačit miliardáři s kontroverzní pověstí.

Nejkrásnější benzínky stavěl Gočár

Když architekt Josef Gočár navrhoval ve 30. łetech benzínové pumpy, nepředpokládal, že by se z nich jednou mohly stát kulturní památky.

Z historie pražských plováren – Vyšehradské říční lázně

V dalším díle seriálu o pražských plovárnách se dočtete o lidových lázních pod Vyšehradem, jejichž historie se začala psát už na sklonku 19. století.

Lanovka z Podolí na Kavčí hory

Čas od času se v médiích objeví zvěsti o vybudování lanovky z Podolí na Kavčí hory. Přitom jedna taková už kdysi v těch místech fungovala.

Kupka v Nuslích

Kolik lidí se může pochlubit tím, že jim doma na zdi visí pravý Kupka? V nuselské Křesomyslově ulici jeden takový visel... Dokud neoprýskal.

Kámoška do deště Panenka Marie

Když se v Praze udělá takové sucho, že voda má cenu zlata, existuje osvědčené řešení. Jít orodovat za déšť k zázračné Panně Marii Dešťové na Vyšehrad.

Z historie pražských plováren – Žluté lázně

Příběh nejznámější pražské plovárny, kterou nám záviděl Berlín, kde se zrodil nohejbal a kterou si stejnou měrou oblíbili komunisté i pražští mafiáni.

Z historie pražských plováren – Mejzlíkárna

Podolský háfn vznikl v druhé polovině 19. století jako vorový přístav a zimoviště parníků. Postupně se ale namísto toho stal Mekkou pražských sportovců.

Utajený půvab zahrady Ztracenky

Kdybych měl vybrat tři nejoblíbenější místa v Praze, nebude mezi nimi chybět zahrada Ztracenka. Oáza klidu ukrytá ve svahu pod Karlovem.

Před sto lety stál na Vyšehradě vojenský vepřín

V rohu vyšehradských hradeb směrem k Albertovu se skrývá podzemní sál, zvaný tajuplně Gorlice. Jak přišel ke svému zvláštnímu jménu?

Zakopávky čili archeologie naruby

Před časem se mi do rukou dostala hromádka historických vykopávek z Vyšehradu. Rozhodl jsem se je vrátit zpátky pod zem, abyste je mohli znovu objevit.

Plavení koní na náplavce

Napadlo vás někdy, proč se náplavka pod Palackého náměstím v jednom místě zužuje a část vozovky se ztrácí ve Vltavě? Nejedná se o chybu projektantů, ani nejde o sjezd pro spouštění lodí na vodu.

Vila Bělka krví zkrápěná

Ve svahu nad nuselským údolím vznešeně trůní letohrádek Bělka. Místo rozkošné a děsuplné zároveň. V bezprostředním okolí se totiž odehrálo tolik tragických událostí jako málokde jinde.

Jak se Kajetán Tyl vypravil do Nuslí pro hymnu

Příchod jara v Nuslích namísto vlaštovek odnepaměti zvěstovala ševcovská slavnost Fidlovačka, která se konala vždy první středu po Velikonocích.

Táborská brána na Vyšehradě

Z trojice současných vyšehradských bran je Táborská tou nejmenší a nejméně okázalou, přestože stojí ve směru Pankrácké pláně, odkud Vyšehradu odjakživa hrozívalo největší nebezpečí.

Útulek opuštěných soch na Vyšehradě

Pokud byste se potřebovali zbavit nějaké sochy, zkuste ji udat na Vyšehradě. Právě sem totiž putují pražské sochy a sousoší na zasloužený odpočinek.

Výbuch na Vyšehradě. 21 mrtvých.

Na svatého Valentýna roku 1760 vyletěla do povětří jedna z památných vyšehradských budov - Staré děkanství. Mohutná exploze si tenkrát vyžádala 21 obětí.

Jak se zrodilo branické pivo

Prohlédněte si Branický pivovar ještě před jeho kolaudací. Sérii dosud nepublikovaných snímků vás zavede do doby jeho vzniku v letech 1899-1900.

Nuselské století v hotelu Union

Josef Rejzek je zástupcem třetí generace hoteliérské rodiny Rejzkových, která vybudovala a déle než sto let provozovala nuselský hotel Union na Ostrčilově náměstí.

Praha pere na náplavce

Dřív než do pražských domácností dorazila vymoženost v podobě bubnové pračky, pralo se špinavé prádlo buď na dvoře v neckách, anebo přímo ve Vltavě.

Proč nevenčit psy na Kavčích horách?

Je-li v Praze místo, kde by se z pietních důvodů neměli venčit psi, pak jsou to Kavčí hory. Přibližně v místech, odkud dnes vysílá České televize, stávala proslulá Nešvarova rasovna, jejímž komínem se k nebi vznesly desítky tisíc zvířecích duší.

Toulka Prahou černobílou

Projděte se Prahou takovou, jak vypadala za časů prvorepublikové bezstarostnosti.

Big Joe z Nuslí

Jak se nuselský Josef Šmejkal stal zápasnickým mistrem Evropy, přepral holýma rukama býka, vařil pivo v Mnichovicích a zvítězil nad Gustavem Frištenským.

Otcovražda pankráckého pekárníka Hlasivce

Už jen málokdo si dnes vzpomene na 90 let starý příběh otcovraždy pankráckého velkopekárníka Antonína Hlasivce. Byl zastřelen 30. listopadu 1924 vlastním synem Zdeňkem, který trpěl stihomamem.

Jak se stavěl Státní zdravotní ústav na Vinohradech

V roce 2015 oslavil kulaté 90. narozeniny Státní zdravotní ústav na pražských Vinohradech. Shodou okolností se mi do rukou dostalo originální album fotografií, které zachycují průběh stavby.

Vyšehradský přístav

Možná jste si někdy povšimli, že těsně před Vyšehradským tunelem vedou z nábřeží k řece strmé schůdky. Kdysi tu totiž bývalo přístaviště parníků.

Sokolské cvičiště na hradbách

Rota pomocných zdravotníků si roku 1933 vykračuje po sokolském cvičišti na vyšehradských hradbách. V místech dnešního parku je vidět jen holou pláň.

Výlet pražským parníkem do 70. let

Několik snímků ze 70. let zachycuje plavbu parníkem z přístaviště mezi Jiráskovým a Palackého mostem.

Šikmá věž Na Slupi

Míjíte-li tramvají či pěšky kostel Zvěstování Panny Marie Na Slupi, možná se vám zdá, že kostelní věž se mírně naklání směrem k vyšehradskému nádraží.

Nehoda tramvaje v Nuslích

Německý armádní náklaďák v klinči s vozem elektrické dráhy v Otakarově ulici (dříve Dagmařině). Nehoda se seběhla v roce 1943.

C. a k. nemocnice ve Vyšehradské ulici

Tak nám roku 1914 zabili Ferdinanda! Následně vypukla světová válka, na jejíchž bojištích našlo smrt několik milionů vojáků. Pro ty šťastnější, kteří přežili, byla v budově…

Holé stráně vyšehradské

Neobvyklý pohled na spodní část Lumírovy ulice z místa tenisových kurtů pod vyšehradskými hradbami. Snímek byl pořízen krátce po založení parku.

Nejstarší strom na Vyšehradě

Důvodem ke zveřejnění této fotografie z konce 30. let, je kvetoucí akát bílý v pravé části. Pravděpodobně se jedná o nejstarší vyšehradský strom.

Tam, kde žil Lada a Hrzán se zabil

Řada činžovních domů v podskalské Ladově ulici je na obou nárožích ozdobena sochami vorařů. V době pořízení snímku se ulice jmenovala V ohradách.

Křižovatka Na Slupi

Takto vypadal ve 30. letech nárožní dům na křižovatce ulic Na Slupi a Svobodova. Snímek je pořízen od kostela Panny Marie na Trávníčku.

Karlov hradeb zbavený

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově byl po dlouhá staletí nejzazší jihovýchodní výspou Prahy, okolo které se obtáčely hradební zdi.

Na náplavce řáděj chlupatý

Dvojice c. a k. policejních strážníků pózuje před novoměstskými Šítkovskými mlýny. Neodmyslitelnou součástí jejich uniformy je i tzv. fedrpuš, tedy péřový chochol za kloboukem.

Farmářské trhy na Synkáči

Kryté tržiště na dnešním Náměstí bratří Synků fungovalo od roku 1930 až do roku 1959, kdy byl jeho provoz z hygienických důvodů ukončen.

Z vyšehradské tenisové historie

Vyšehrad patří podobně jako Štvanice k posvátným místům českého tenisu. Dodnes si můžete pinknout na několika kurtech pod i nad hradbami.

Výhled ze špičky Vyšehradu

Prvorepublikový fotograf zachytil pohled z věže vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla přes hradby k Folimance a Vinohradům.

Pankrác v barvách

V roce 1942 zachytila malířka Naděžda Papoušková Melniková tehdejší podobu ulice Na Pankráci. Dům s modrou fasádou bohužel nepřežil spojenecké bombardování v roce 1945.

Zpáteční jízdenka do minulosti

V roce 2015 je tomu 55 let od chvíle, kdy Nádraží Vyšehrad odbavilo posledního cestujícího. Od té doby jen chátrá a chátrá.

Něco na zub?

Nuselský živnostník Otokar Sýkora hrdě pózuje před svým kvelbem v dnešní Sezimově ulici č. 14.

Panorama snů

Jeden z nejmalebnějších vyšehradských výhledů se návštěvníkům naskýtá ze schodiště ve stráni nad Vltavou s vyhlídkovými terasami od Františka Thomayera.

Vinohradské nádraží

Železniční zastávka Praha - Královské Vinohrady ve své původní podobě kolem roku 1905.

V srdci pražské imigrace

Pražská městská věznice se roku 1862 přestěhovala z Karlova náměstí do Fišpanky pod Emauzským klášterem.

Vyšehradské fasády

ice čerstvě dostavěných domů ve Vratislavově ulici kolem roku 1910. Pod oběma jsou podepsáni architekt Alois Dlabač a stavitel František Hodek.

V údolí

Jaromírova ulice krátce po čtvrté odpoledne kdysi kolem roku 1927. Těžko se zbavit dojmu, že bez zaparkovaných aut vypadala nuselská údolní tepna mnohem přitažlivěji než dnes.

Tunel prosáklý švabachem

U příležitosti nedávného otevření tunelu Blanka je vhodné připomenout nejstarší dopravní tunel v Praze - Vinohradský železniční.

Pohádkové zákoutí pod Emauzy

Trojice domů “U Bořeckých”, “U zlaté hrušky” a “U Koutů” se nedlouho po pořízení snímku poroučela k zemi v rámci podskalské asanace.

Stanování na Vltavě povoleno

Hlídačka vorů, zvaná "babi Hájková", bivakuje na Výtoni kousek před železničním mostem. Její improvizovaný hausbót zvěčnil začátkem 20. století fotograf Zikmund Reach.

Ora et labora

Trojice benediktinských kutilů v lúnu emauzské klášterní dílny naplňuje řeholní pravidlo "Modli se a pracuj."

Jedno černý, pane vrchní!

Pouliční cvrkot na Karlově náměstí před Černým pivovarem, kde ještě před sto lety stávala dvojice jednopatrových domů.

Sv. Martin za plotem

Romantický výjev od rotundy sv. Martina z počátku 20. let. Stavba tehdy byla stále ještě obehnána plotem, ale v sousedství už bujel nově vybudovaný park.

Ach, ty podskalské mlíčňáky

Žánrový snímek z bývalé Závětovy ulice zachycuje při hře dítě s bolavým zubem. K této zdravotní polízanici se váže tradice, kterou zmiňuje František Holeček.

Daň za suché nohy

Výběrčí mýtného na smíchovské straně železničního mostu pod Vyšehradem. Ve své budce čile kasíroval až do roku 1921, kdy byl nařízením primátora Baxy zrušen výběr…

Srdečné pozdravy z Neumanky

Bývalá usedlost Neumanka stojí jen pár metrů od hlavní budovy podolské porodnice a bývala svědkem dob, kdy se přilehlé stráně ještě ježily vinicemi.

Bejvávalo…

Začátkem 20. století, dřív než asanace smetla většinu pražského Podskalí, měla Výtoň zcela odlišný ráz.

Sokol se chlubí novým peřím

Vyšehradská sokolovna získala na sklonku loňského roku po letech šedivění a prýskání novou bělostnou fasádu. Znovu tak naplno vynikne funkcionalisticky střízlivý duch budovy.

Stará studně na hradišti vyšehradském

Několik málo kroků od kraje skály vyšehradské jest na vlastním hradišti prastará Černá studně, zvaná tak v ústech lidu po kdysi černém nátěru.

František Vobecký – Ulice

Takto vypadal podolský kostel sv. Michala a ulice Pod Vyšehradem ve 30. letech 20. století podle malíře Františka Vobeckého.

Kolotočů čas

Ke svatému Matěji neodmyslitelně patří i Matějská pouť, která odedávna otevírala pražskou pouťovou sezónu. Ve staré Praze se totiž během roku konalo podobných slavností požehnaně.

Procházka po Vyšehradě

Trojice snímků pochází z naskenovaných negativů od neznámého autora. Jediným upřesňujícím údajem je datace rokem 1959.

Císařská steeplechase

Dávno před tím, než chuchelské závodiště zahájilo roku 1906 svůj provoz, měřili žokejové své síly na Císařské louce. Dostihy se pod Vyšehradem konaly už od roku 1865.

Bohdan Heřmanský – Pod Vyšehradem

Pohled z vyšehradských hradeb směrem na Slupi v podání česko-rakouského malíře Bohdana Heřmanského. Malba vznikla v roce 1935.

U Jedovky

Pohled na kostel sv. Apolináře a bájnou Jedovou chýši. V popředí se vypíná sloup se sochou, o níž se tvrdí, že zpodobňuje sv. Vojtěcha.

Neprojdou!

Jedna z barikád, které vyrostly během Pražského povstání, stála v dnešní Podolské ulici přímo před domem č. p. 25, zvaném U Karla IV.

V rozvalinách

Nejvýznamnější vyšehradskou památkou na dobu panování Karla IV. je pozůstatek bývalé brány Špička. Z kdysi majestátní stavby se bohužel dochovala pouze část pravého pilíře.

Arkády našich pradědů

Povedený snímek zachycuje šrumec před obchodem pankráckého kupce Bohuslava Novotného. Kvelb stával na bývalé Benešově třídě, dnešní ulici Na Pankráci nedaleko současného obchodního centra Arkády.

Na dršťkovou k Jelenovi

Na rohu ulic Jaromírovy a Nezamyslovy fungovala před sto lety restaurace U Jelena, jejíž jméno tehdy nesla i přilehlá tramvajová zastávka.

M. Novák – U železničního mostu

Podvyšehradská idyla v duchu socialistického realismu dokonale vystihuje proletářskou podstatu 50. let.

Když je v Praze hic, na Cindě je kláda

Nejen v červenci 1921, ze kdy pochází tento snímek, chodívali Pražané zchladit svá uřícená těla na Císařskou louku pod Vyšehrad.

Dožnuto

Venkovskou idylu na fotografii bylo možné spatřit koncem 50. let z míst dnešní stanice metra Budějovická. Na obzoru se vzpíná vrch Bohdalec s prvorepublikovými vilkami.

Výš než Vyšehrad

Málokdy má člověk možnost prohlédnout si Vyšehrad z výšky tak, jako se to povedlo fotografu Zdenku Feyfarovi v roce 1956.

Karlák jak na dlani

Výhled z vršku Novoměstské radnice přes Karlovo náměstí k Vyšehradu. Píší se 30. léta a mezi domy vlevo ještě chybí kachlíková poliklinika.